Senioři chtějí pracovat. Zaměstnavatelé začínají oceňovat jejich kvality
Důchodovým věkem profesní aktivita končit nemusí. Naopak, přibývá seniorů, kteří pracují a i obecně jejich zájem o to, být mezi lidmi a něco si přivydělat, stoupá. Bojí se ale, že se pro ně na trhu práce nenajde uplatnění. Po starších a zkušenějších pracovnících se ale už pomalu začínají rozhlížet i personalisté. Teď je důležité, aby o sobě obě strany věděly.
Zájem o to dál pracovat nebo se aktivně zapojovat do dění kolem sebe, například dobrovolnickou prací, mezi seniory je. Dokázal to výzkum v rámci projektu 50+ aktivně, který zpracoval výzkumný tým kolem obecně prospěšné společnosti Respekt institut. Výzkumníci oslovili na dva tisíce seniorů.
„Ptali jsme se lidí v důchodovém věku na jejich motivaci být nadále ekonomicky aktivní. Více než třetina lidí v důchodu řekla, že by měla nadále zájem pracovat na částečné úvazky či nárazové práce,“ popsala závěr výzkumu jedna z jeho autorek, Šárka Hastrmanová
„Pracovala bych dál. Za prvé bych se moc nenudila a za druhé potřebuji peníze, protože když dneska máte zaplatit nájem z důchodu, tak to je katastrofa. Žijete jen s pár halíři,“ potvrdila ochotu pracovat i důchodkyně z parku.
Paní potvrdila i tu část výzkumu, ve které se mluví o tom, jak by si senioři svou druhou kariéru představovali. „Spíš něco lehčího. Nemusela bych už dělat to, co jsem dělala dřív. Dělala bych cokoliv i na zkrácenou pracovní dobu.“
Senioři začínají být pro zaměstnavatele zajímaví
Projekt 50+ aktivně se ale zaměřil i na druhou stranu, tedy na zaměstnavatele. Ti už si podle jedné z jeho autorek, Šarky Hastrmanové, začínají všímat kvalit, které mohou senioři přinést:
„Tito lidé jsou skvělí na tutoring, mentoring, vedení mladších zaměstnanců třeba ve stavebnictví. Oni mají velmi praktické znalosti z oboru, mají kontakty, ví jak jednat s úřady a tam mohou mladým absolventům ze škol velmi pomoci, jak se k tomu řemeslu postavit. To může jít napříč různými profesemi.“
Výzkum obecně prospěšné společnosti Respekt institut představila v Ozvěnách dne jeho ředitelka Šárka Hastrmanová.
V obecné rovině pomůže zaměstnávání seniorů zákon poptávky a nabídky. Pokud ale jde o jednotlivce, velkou roli sehrají nestátní organizace. Například Nadační fond Veselý senior přišel s burzou vzájemné pomoci.
„Webová stránka www.veselysenior.cz, kliknout si na burza vzájemné pomoci a tam je nabídka, poptávka. Tam už senioři mohou hledat a nabízet, nebo ostatní společnost – jednotlivci nebo firmy mohou seniory kontaktovat nebo vyhledávat,“ vysvětlila fungování serveru ředitelka nadace Eliška Klepalová.
Vezměme si příklad z Německa
Než ale bude zaměstnávání seniorů u nás tak běžné jako třeba v sousedním Německu, bude se muset podle socioložky Šárky Hastrmanové napřed změnit pohled společnosti:
„Je to o medializaci a osvětě. Myslím si, že je to i o osvětě české mediální scény, protože když se například srovnáme s Německem, tak třeba v mediálním světě moderátoři nejsou mladí lidé jako u nás, ale zkušení profesionálové. Já si myslím, že odtud to začíná, nastavit společenský diskurz trochu jinak, směrem k tomu, abychom tuto generaci vnímali v plusech, které má.“