Špatně zaznamenaná nehoda se prodraží

V takovou chvíli jsme zpravidla ve stresu, protože už jsme dávno měli někde být, a tak chceme mít vše co nejrychleji za sebou. Ovšem každý chce přece mít škodu nejen co nejdříve opravenou, ale i zaplacenou. Navíc servisy požadují zpravidla záruku zaplacení. I proto se drobné opominutí a spěch mohou značně nevyplatit.

Ušetřená minuta se totiž při následném jednání s pojišťovnou může protáhnout na týdny, kdy budeme bez auta a budeme muset řešit zbytečné starosti.

„Problém nastává s dokazováním. Délka trvání likvidace pojistné události se potom může prodloužit z obvyklých tří dnů pro dohledání všech dokumentů na týdny, než dohledáme potřebné podklady k vyřízení škodné události,“ upozorňuje Pavel Novotný z pojišťovny Allianz.

Nejčastěji se jedná o nesprávné a neúplné sepsání protokolu o nehodě. Ostatně zákon nám ukládá, co má protokol obsahovat, a jeho úplné opominutí může být samo o sobě pokutováno.

„Nesprávné vyplnění může být od samotného zapomenutí identifikačních údajů druhého vozidla nebo účastníka až po nejasné určení viny za nehodu,“ varuje Radim Nekov z České pojišťovny.

Při sepisování protokolu o nehodě by nám tedy nemělo stačit jen jméno a číslo občanského průkazu řidiče a od auta pouze registrační značka. Vždy bychom měli zjistit a sepsat všechny dostupné údaje. Určení viny už dnes není rozhodující, ale v takovém případě, kdy se neshodneme a ani nadále nehodláme raději zavolat policii, je potřeba co nejpodrobněji zdokumentovat celou nehodu, včetně postavení vozidel po ní.

„Nejrozumnějším a nejspolehlivějším způsobem, jak to prokázat, je použitím svědků. Pokud se oběma účastníkům nehody podaří zajistit svědky, určitě to pomůže při jejím vyšetřování. Pokud nejsou svědci nehody, doporučuji pořídit fotodokumentaci ještě předtím, než se s vozidly začne nějak hýbat. Dnes má skoro každý mobilní telefon fotoaparát, takže to není velký problém.“

Pomocníkem má být takzvaný euroformulář. Ten je jakýmsi návodem pro zjištění všech údajů. Leckdo se v něm však buď špatně orientuje, nebo v něm chybí prostor pro podrobnější vyjádření.

„Je to jedna z dalších věcí, kterou na euroformuláři postrádáme - prostor vyjádřit se na dvou řádkách k nehodě, jejíž průběh není v bodech zcela popsán. V takovém případě doporučuji využít bílé okraje formuláře a tam nehodu popsat. Také je možné přiložit dodatečný list papíru, ale ten musí být podepsán oběma stranami,“ radí Radim Nekov.

Protokol o nehodě by tedy vždy, kdy nevoláme policii, měl obsahovat maximum údajů o zúčastněných řidičích i vozidlech, plánek nehody, popřípadě fotografie a kontakt na svědky. Každý z účastníků by měl mít svoji kopii tohoto protokolu podepsanou od všech zúčastněných. S tím se pak obrátíme na pojišťovnu.

V současné době se u některých z nich začínáme obracet přímo na svoji pojišťovnu a ne na pojišťovnu viníka, jak bylo a většinou stále je zvykem. Ta pak naši škodu uhradí a následně si vše vyřídí s pojišťovnou viníka sama. Do budoucna můžeme očekávat, že na tento způsob, který ulehčí poškozeným život, a například v Itálii je pro pojistitele povinný, přejdou všechny domácí pojišťovny.