Stovku za žárovku, nebo tisíce hlídce
Každé vozidlo, s nímž chceme vyjet na pozemní komunikace, musí být v pořádku. Není-li tomu tak, hrozí nám velké problémy. Nejde jen o doklady nebo povinné ručení, ale i o jeho takzvanou technickou způsobilost. Samozřejmě, u rozpadajícího vraku není o čem diskutovat, ale leckdy se může jednat na první pohled, jak se říká, o prkotinu.
S vozidlem obecně nesmíme jet, pokud bychom bezprostředně ohrožovali ostatní účastníky provozu nebo poškozovali životní prostředí. Vozidlo musí mít dále platnou technickou a emisní prohlídku, nesmí mít pozměněny identifikátory a musí být řádně zapsáno v registru vozidel, tedy mít řádné registrační značky. Jízdu nám však mohou znemožnit i na první pohled banální závady.
„Jsou to zejména závady na osvětlení. Zde se za takové závady považuje nesvícení potkávacích, obrysových nebo brzdových světel, a to zvlášť na straně přivrácené ke středu vozovky. Nesvítí-li mi levé světlo, je to vždy velký problém. Na silnici nesmím vyjet, pokud nefunguje přepínání dálkových světel, protože bych mohl oslňovat protijedoucí řidiče. Za závadu se také považuje, svítí-li mi světlomety vpředu jinou barvou než bílou, popřípadě žlutou u mlhovek,“ upozorňuje Josef Pokorný z ministerstva dopravy.
Nejde však pouze o to být viděn, ale také dostatečně vidět. „Na silnici nesmíte vyjet, pokud máte prasklé nebo poškozené čelní sklo, zateměné čelní sklo nebo zatemněná boční okénka, kdy je propustnost světla nižší než 70 procent. Kvůli očnímu kontaktu mezi dvěma řidiči je toto skutečně velice důležitý aspekt bezpečnosti silničního provozu.“
Nejčastěji platíme pokutu za špatný technický stav v případě sjetých pneumatik. Policisté zaznamenali nárůst těchto přestupků v souvislosti s častějšími kontrolami zimní výbavy aut. Za určitých podmínek nám dokonce mohou zakázat další jízdu. Ojeté pneumatiky jsou totiž další závažnou závadou ohrožující ostatní.
„Je to hloubka dezénu, která nesmí být menší než 1,6 milimetru. Dále nesmějí být vidět zjevné praskliny nebo trhliny na bocích pneumatik a závadou také je, namontuji-li pneumatiky různého rozměru na téže nápravě.“
Samozřejmě, že nás závada může postihnout někde na cestách. Pak je tady takzvaný institut nouzového dojetí.
„Kdyby šlo o takzvané nouzové dojetí, například by přestalo svítit světlo nebo by se poškodilo čelní sklo, vyhláška č. 341 dovoluje nouzově dojet i se závadami. Potom bych to měl dát do pořádku a nejezdit se závadou i nadále,“ upozorňuje právník Zdeněk Svátek a doktor Jan Kněžínek k tomu dodává: „Nouzové dojetí není možné v případě, že závada na vozidle je takové povahy, že by pokračování v jízdě znamenalo ohrožení ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích nebo ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu.“
Jízda s nezpůsobilým vozidlem je značným rizikem nejen pro naši peněženku. Jako majitelé můžeme dostat pokutu až padesát tisíc korun, ale trest hrozí i samotnému řidiči, který vědomě se závažnou závadou vyjel.
„Záleží na tom, jestli jde o závady, kterými ohrožuje ostatní účastníky silničního provozu. Pokud ano, následuje sankce od 5 do 10 tisíc korun, zákaz činnosti od 6 do 12 měsíců a do karty řidiče přibude 5 trestných bodů,“ konstatuje Josef Pokorný.
A kdyby se prokázalo, že příslušná závada byla příčinou námi způsobené nehody, pojišťovna by sice veškeré škody z povinného ručení zaplatila, ale následně by měla právo vyplacené částky po nás vymáhat.
