DOX představuje vzpomínky na budoucnost
Jak si lidé v době socialismu představovali budoucnost? Jakou roli sehrála komunistická propaganda i vize vládnoucí strany o budoucích možnostech člověka? A jak se „pohledy na zítřek“ tehdejších umělců i jiných nadšenců promítaly do každodenních životů obyvatel socialistického Československa? To vše se snaží načrtnout kurátoři nové výstavy Planeta Eden, kterou v těchto dnech – po jarní premiéře v brněnském Domě umění – nabízí pražské Centrum současného umění DOX.
Výstava představuje kolekcí uměleckých i jiných artefaktů, které mají názornou, nikoli však vyčerpávající formou představit způsoby, jakými vyjadřovali umělci především 50. a 60. let svůj pohled na to, čeho všeho bude člověk v budoucnu schopen a jak bude podle nich vypadat doba, v níž bude konečně naplněna komunistická utopie. Je zřejmé, že většina z nich při tom zejména v počátku silně přebírala vlivy důsledné komunistické propagandy, která – podpořena aktuálními úspěchy v dobývání vesmíru – bez ustání šířila myšlenku, že cíle komunistické ideologie budou brzy naplněny.
Ne všichni umělci však sdíleli vidiny „lepších zítřků“. Mnozí – jako například Pavel Brázda nebo Věra Nováková – vyjadřovali skrze svou tvorbu spíše jisté obavy. Takových skeptiků přibývalo zejména v 60. letech, kdy komunistická myšlenka pomalu ztrácela na síle.
Knihy v inkubátoru
Vystavené exponáty pocházejí z nejrůznějších myslitelných oblastí, do nichž mohl být vkomponován futuristický prvek, a jsou citlivě rozděleny do několika tematických celků. Ty se však v mnohém prolínají.
Významnou část výstavy tvoří ukázky knižních a časopiseckých ilustrací, plných kosmických lodí, mimozemšťanů i robotů, ale i celé literární počiny, inspirované žánrem science fiction. Zajímavá je na výstavě zejména forma jejich prezentace: některé z publikací se totiž jen stroze neschovávají za vitrínou výstavní výlohy, ale návštěvníci si je mohou prohlédnout prostřednictvím „čtecích stanic“ nebo též „inkubátorů“ s otvory pro ruce. Jiné jsou jim zase předloženy v podobě jakéhosi „výzkumného vzorku“ – tohoto dojmu autoři výstavy docílili tím, že jednotlivé exponáty zapustili do velkých plastových fólií. Výraznými osobnostmi působícími ve sféře knižní ilustrace byli například Zdeněk Burian, Teodor Rotrekl nebo František Škoda, jimž je celkem oprávněně na výstavě věnován velký prostor.
Fascinace budoucnem
Futuristickým vizím dospělých pochopitelně neunikly ani děti – budoucností byly inspirovány četné deskové hry, hračky, dětské pořady a samozřejmě i knihy a časopisy (jedním z těch nejznámějších byl například titul Věda a technika mládeži, jehož předním ilustrátorem byl zpočátku František Škoda).
Fascinace budoucnem se promítla i do dalších tvůrčích činností. Dokladem toho jsou kupříkladu architektonické návrhy, jejichž autorem byl například i na výstavě připomenutý levicový avantgardní umělec Karel Honzík, obrazy a samozřejmě i filmy, z nichž několik jich je na výstavě také k vidění. Kromě toho se kurátorům pro výstavu podařilo získat také autentické filmové kostýmy ze seriálu Návštěvníci či filmu Zítra vstanu a opařím se čajem od Theodora Pištěka nebo poetické kulisy z dětských pořadů.
Vize dneška pohledem minulosti
Zvláštní kapitolka je tu okrajově věnována také zástupcům tzv. retrofuturismu, tj. těm současným umělcům, kteří se ve své tvorbě nostalgicky vracejí do minulosti a odtud se zase dívají na budoucnost. Mezi zástupce těchto tendencí patří třeba Adam Vačkář, Jiří Černický nebo Vít Soukup.
Mnohé z exponátů jsou prostřednictvím výstavy veřejnosti prezentovány vůbec poprvé, jiné prošly pro potřeby expozice mírnými úpravami. Tak je tomu například v případě některých ilustrací nebo časopiseckých obálek, které, zvětšeny do monumentálních rozměrů oproti originálu, vyznívají o mnoho sugestivněji.
Budoucnost, která nenastala
Nápad zabývat se futuristickými vizemi za minulého režimu a umožnit tak jejich konfrontaci s dneškem, vznikl asi před pěti lety. Od té doby autoři výstavy oprašovali své vlastní domácí archivy (tyto exponáty poznáte podle značky s jejich jménem), pátrali na internetových aukcích, oslovovali soukromé sběratele a hledali užitečné artefakty ve filmových studiích.
Cílem výstavy podle jejich slov nebylo sestavit zevrubnou historii žánru sci-fi, výstava nemá být ani kritikou či ironickým komentářem dobových představ. Místo toho má být spíše věrohodnou ukázkou toho, jak si lidé ještě před několika desetiletími představovali budoucnost, která – jak jsme toho sami dokladem – stejně nakonec nenastala...
Diskuze s Ondřejem Neffem
Výstava v DOXu potrvá až do 29. listopadu a do té doby proběhne v jejím rámci také řada doprovodných programů. Bude mezi ně patřit například panelová diskuze na téma Vzpomínky na budoucnost, jejímž hlavním hostem bude Ondřej Neff, několikadenní filmová přehlídka starých českých sci-fi filmů v kině Bio Oko, komentované prohlídky a další zajímavé akce.
Planeta EDEN: Svět zítřka v socialistickém Československu v letech 1948 – 1978
16. září – 29. listopadu 2010
Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7
Kurátoři: Ivan Adamovič a Tomáš Pospiszyl
Otevřeno: Po, So a Ne: 10:00 – 18:00 hod., St – Pá: 11:00 – 19:00 hod., Út: zavřeno
Web: www.doxprague.org