Oči řidičů stárnou a špatně vidí
Někteří lidé mají problémy s očima už od dětství, u jiných se zrakové vady projeví až v dospělosti, zatímco další mají oči v pořádku dlouhá léta. Jenže i ti mohou mít za volantem problémy přečíst včas například směrové tabule. S přibývajícím věkem totiž klesá takzvaná zraková výkonnost.
Dobře vidět totiž neznamená jen nemít dioptrické brýle. Abychom mohli mluvit o kvalitním zraku, musíme mít v pořádku hned dvě věci.
„Lékař nebo optometrista zkusí na optotypu, jak vidíte a jestli vidíte správně. Potom je takzvaná zraková výkonnost, která souvisí nejen s dobrým vidění, ale také jestli vidíte do periferie nebo do strany, zda-li správně fungují okohybné svaly a jestli máte dostatečně rychlé reakce a tak dále,“ vysvětluje doktor Vilém Rudolf.
Například výkon sportovců ovlivňuje zraková výkonnost až čtyřiceti procenty. A dá se předpokládat, že u řidičů to bude podobné. Jisté je, že s přibývajícím věkem schopnost dobře vidět klesá, přestože nemáme žádnou zrakovou vadu.
„Takzvaná presbyopie je vada, která se týká pouze vidění na blízko. Není to vada zraku jako takového, ale únava materiálu. Svaly v našem těle se s přibývajícími lety unavují, zvláště v oku, takže v určitém věku přestanou pracovat, jak by měly - čočka se přestane oplošťovat a smršťovat a my nejsme schopni zaostřit na dálku nebo na blízko.“
Právě při řízení auta si každý může uvědomit, jestli náhodou jeho oči nezestárly tak, že by měl zajít k očnímu lékaři.
„Zkuste při jízdě v automobilu zjistit, jestli z dostatečné vzdálenosti přečteme názvy vesnic nebo zda-li dobře a včas vidíme brzdová světla automobilu jedoucího před námi, abychom mohli reagovat. Naše reakce by také měly být dostatečně rychlé, abychom dokázali včas zastavit.“
Naše vyhláška, bohužel na rozdíl třeba od německé, neukládá řidičům povinné oční kontroly, a přitom by to bylo minimálně od čtyřicítky žádoucí.
„Protože po 40. roku života jsou častější výskyty zeleného zákalu a některých dalších očních onemocnění. Problém je, například při horšení dioptrických vad, že řidiči nepřečtou směrové tabule a nerozeznají značky. Pokud tedy nemají vhodnou brýlovou korekci, značku nebo chodce zahlédnou mnohem později a to je následkem prodloužení reakční doby a opožděného brzdění,“ vysvětluje primář očního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice Karel Sedláček.
Svou roli ovšem sehrává i aktuální únava. Jsou lidé, kteří ráno vidí za volantem všechno, ale při cestě z práce domů už mají problémy. Mnozí lidé používají brýle jen na konkrétní činnost, ale je důležité je v případě potřeby mít po ruce.
„Přesně tak. Člověk, u kterého se zjistí zraková vada a který si jednou nasadí na oči brýle, už je většinou nesundá, protože zjistí, že vidí,“ uzavírá Vilém Rudolf.
