Solární boom a následné vystřízlivění už zažilo také Španělsko
Španělsko, které má po Německu v Evropě druhý největší počet slunečních elektráren, zažívalo donedávna solární boom. A díky obřím dotacím a povinným výkupům. I tam ale bublina splaskla. Právě o zavedení srážkové daně na sluneční energii by dnes měli rozhodnout také poslanci v Česku.
V roce 2008 španělská vláda snížila dotace na výrobu fotovolatické energie. Zároveň se také určil limit státem dotovaných instalací solárních panelů, a to na pět set megawattů ročně. Vysoké dotace vláda nejen drasticky seškrtala, ale výrazně omezila také počet dotovaných projektů.
Spolupracovnice Radiožurnálu ve Španělsku Ľubica Zlochová v Dopoledním Radiožurnálu.
„Následkem toho bylo, že celá solární bublina splaskla,“ řekla spolupracovnice Radiožurnálu ve Španělsku Ľubica Zlochová. Připomněla, že ještě v roce 2006 začal platit zákon o tom, že všechny nové budovy nebo zrekonstruované budovy musí už mít instalace na solární elektřinu, například na ohřev teplé vody.
Před čtyřmi lety tak mělo Španělsko nainstalovaných milion dvě stě tisíc metrů čtverečních solárních panelů. Pro rok 2010 se plánovalo, že tato plocha se zhruba čtyřnásobně zvětší. „Je tedy jasné, že limit pět set megawattů ročně se už překročil,“ podotkla Zlochová.
Panely osvětlovali uměle
Panely se ve Španělsku umisťují nejvíce na velké plochy polí. Tím se také v některých oblastech značně zdražila půda.
V souvislosti s výrobou a prodejem solární energie se o Španělsku hodně psalo, zejména kvůli obrovským machinacím. „Šlo o osvětlování panelů zajištěné dieselovými generátory. Audit ukázal, že ke konci minulého roku v rozmezí tří měsíců dodávaly solární elektrárny mezi půlnocí a sedmou hodinou ranní 4500 megawatt hodin energie do sítí,“ popsala Zlochová.
Ukázalo se, že někteří provozovatelé používaly tyto praktiky také přes den, aby simulovali větší výkon svých zařízení a dostali tím pádem více peněz. „Tyto případy skončily před soudem,“ dodal spolupracovnice Radiožurnálu ve Španělsku.
