Každý pátý jel někdy opilý
Každý pátý řidič přiznává, že někdy usedl za volant opilý, a to bez ohledu na to, kolik toho vypil. Naopak každý pátý je přesvědčen, že nikdy pod vlivem alkoholu neřídil. Zbytek, tedy tři z pěti si nejsou jisti, zda by někdy alespoň nějaké promile po dlouhé noci nenadýchali. To je docela hrozivá zpověď, co říkáte.
Někteří z vás se nám k řízení pod vlivem alkoholu přiznaly nejen v naší internetové anketě:
„Před řízením nepiji. Když řídím, tak celý den nepiji.“
„Neusedl, alkohol za volant nepatří.“
„Vždy jsem si byl jistý, že nemám alkohol v krvi.“
„Jednou jo, protože jsem neměl jinou možnost.“
„Vypil jsem před jízdou jedno pivo, ale byl jsem si jistý, že nenadýchám.“
„Měl jsem to daleko, jsem lazar, tak jsem jel autem.“
„Někdo to určitě udělá a ani já nejsem výjimkou, bohužel. Člověk má někdy pocit, že to zvládne,“ odpověděl s povzdechem poslední z řidičů dotázaný v naší pouliční anketě.
Jenže zdání klame a člověk to potom často nezvládne. V lepším případě přijde o řidičák, v horším o život on nebo někdo jiný. Jen loni opilci zabili 102 lidí. A pije se prý čím dál víc. „Překvapuje mě zejména výše hladiny alkoholu v krvi u zadržených řidičů, kteří způsobí dopravní nehodu. Dřív to bylo kolem 1 nebo 1,5 promile, ale dnes lidé usedají za volant v těžké opilosti, tedy klidně i s 2,5 promile alkoholu v krvi,“ konstatuje nepříjemný fakt Michal Beran, přednosta oddělení soudního lékařství pražské nemocnice Na Bulovce.
U nás přitom platí nulová tolerance, takže i jedna sklenička je proti zákonu. „Zhruba 0,2 promile alkoholu v krvi může být jedno desetistupňové pivo, sklenka vína, nebo jedna malá odlivka destilátu,“ říká profesor Tomáš Zima z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
V řadě zemí je sice alkohol tolerován, zpravidla do výše 0,3 nebo 0,5 promile, ovšem to u nás neplatí. Zvlášť ti, co si dopřejí víc než jednu skelničku a sednou za volant, se stávají potencionálními vrahy. „Obecně uznávaná hranice ve světě je 0,8 promile a hladiny vyšší. Při těchto hodnotách jde o podnapilost, není to ještě lehký stupeň opilosti. Při této hladině už stav nelze považovat za normální a řidič začíná dělat chyby,“ popisuje Michal Beran.
Případný odběr krve, ať už poté, co opilce chytila policejní hlídka, nebo po případné nehodě provádí vždy zdravotnický personál a krev se zkoumá dvěma nezávislými metodami. Na to, že od nehody uplynulo třeba i několik hodin, spoléhat nelze. „Vypočítá se to zpětně. Víme, že alkohol se odbourává v poměru 0,12 až 0,2 gramů na kilogram alkoholu za hodinu. Z výsledku odběru je tedy možné zpětně vypočítat množství alkoholu v krvi v době dopravní nehody.“
Alkohol se navíc odbourává v závislosti na řadě faktorů. „Pokud člověk váží 50, má naprosto jiný objem, ve kterém se alkohol ředí a rozpouští než 120kilový člověk. Dalším z faktorů je schopnost metabolizovat alkohol. I tady je jednoznačná odchylka mezi ženou a mužem – žena metabolizuje na 70 procentech muže. Na hladinu alkoholu také působí strava v žaludku, kdy hodně záleží, jestli se pije nalačno, nebo se předtím něco snědlo, třeba tučné jídlo. V neposlední řadě mohou ovlivnit metabolizmus také některé léky a pochopitelně zdravotní stav jedince,“ vyjmenovává Tomáš Zima.
Spoléhat na kávu, vývar a podobné „babské rady“ v tomto případě nepomůže. Alkohol z těla nijak zázračně nedostaneme a za volant prostě v jakémkoliv množství nepatří.
