Mýto na nižších třídách se nevyplatí
Nově jmenovaný ministr dopravy Marek Šmerda se dal slyšet, že tuto funkci vnímá jen jako přechodnou, než dosavadní ministr Bárta očistí své jméno, a proto nebude výrazně měnit jím nastavený směr resortu dopravy. I nadále bude tedy usilovat o rozšíření mýta také na silnice nižších tříd. Jenže nejen dopravcům, ale ani odborníkům se to příliš nelíbí. Podle nich to nebude výnosné.
Prakticky nikde v Evropě nejsou zpoplatněny silnice druhých a třetích tříd, pokud k tomu není nějaký zásadní důvod − například průchod horským průsmykem či chráněným územím. U nás podle dosavadních informací ministerstvo uvažuje o zpoplatnění zhruba 3,5 tisíce kilometrů silnic, které spravují kraje. „Vzhledem k tomu, že výkony na komunikacích tohoto typu budou poměrně malé a objem nákladů není zanedbatelný, lze očekávat, že kdyby stát předložil hejtmanům účet za provozování mýta v jimi vybraném úseku, budou poptávku po těchto úsecích redukovat. To se vlastně už děje,“ nastiňuje situaci děkan Fakulty dopravní ČVUT Petr Moos.
Většina obcí totiž chtěla mýto na svých silnicích především proto, aby po nich přestaly jezdit kamióny. Jenže to se dá zařídit i jinak. „Máme zkušenosti jak ze zahraničí, tak z naší republiky, že mýtem se dopravní toky regulovat nedají. Jiných, daleko méně nákladných řešení je celá řada: například umístit zákazové značky na silnice nejnižších tříd, aby tam mohla vjet pouze vozidla, která tam mají sídlo nebo nakládku a vykládku. Ovšem pravděpodobně je toto řešení na Českou republiku příliš levné,“ řekl tajemník Sdružení dopravců ČESMAD Bohemia Martin Špryňar.
Mýto se za čtyři roky fungování několikrát změnilo. Jednak se zvýšila sazba pro méně ekologická vozidla a až o polovinu více musejí platit dopravci za jízdu v pátek odpoledne. Zároveň už přes rok platí mýto také nízkotonážní nákladní auta, což však podle profesora Moose nebyl dobrý krok. „Podle nás je výnos poměrně malý a výběr mýta znamená zátěž pro malé dopravce, podniky a živnostníky, kteří poplatky musejí promítnout do svých cen.“
Nabízí se otázka, jestli má vůbec smysl zavádět hybridní systém, tedy s využitím stávající mikrovlnné technologie spustit i satelitní výběr mýta na nižších třídách, aby dopravci měli jen jednu OBU jednotku. Technicky ani finančně by to neměl být problém. „Určitě by to bylo levnější než to, co jsme zaplatili za stávající systém. Podle mého názoru bychom se pohybovali na desetině ceny,“ komentuje docent Václav Jirovský z Fakulty dopravní ČVUT.
Ovšem je potřeba vybrat vhodnou technologii, aby při satelitním výběru mýta nedocházelo ke sledování polohy vozu v každém okamžiku. I to už firmy umí. „Třeba na Slovensku jsou podobné jednotky realizovány. Existuje už i druhá generace jednotek dodávaných pro německý mýtný systém. Také v České republice je firma, která podobné mýtné jednotky vyrábí a má je vyzkoušeny v mezinárodním prostředí. Ovšem to je otázka systémového integrátora, který by byl schopen dát dohromady mikrovlnný i satelitní systém, a na to je u nás opět několik světově osvědčených firem.“
V České republice je zpoplatněných zhruba 1200 kilometrů silnic, z nichž většina jsou dálnice. Jenže dálniční síť je hotova jen z poloviny, a tak bude zřejmě nutné zpoplatnit i zbývající silnice prvních tříd. Ovšem ani tady není úplně jisté, jestli se to vyplatí. „Nejdřív je nutné provést ekonomickou analýzu. Předběžná analýza ukazuje, že zpoplatnění nebude velkým přínosem – na silnicích I. tříd, na 5,5 tisíce kilometrech, bude výnos řádově pět až šest miliard, z čehož až 30 procent budou tvořit náklady na mýtný systémem. Ovšem to je zatím jen odhad,“ uzavírá Petr Moos.
Záleží, jaká technologie bude vybrána. Jisté je zatím pouze to, že případné rozšíření mýta se opět posouvá a do začátku příštího roku se to určitě nestihne.
