Do ekosystému Velkého rybníka v Plzni letos už experti zasahovat nebudou

Cílem dlouhodobého a v zemi ojedinělého projektu je vytvořit z kalného chovného rybníka plochu s čistou vodou, malým množstvím ryb a vodními rostlinami. "Máme za to, že by si rybník měl poradit sám a měl by ukázat, zda už je opravdu stabilní. Cílem je odpoutat ho od intenzivní péče a nechat ho fungovat samostatně," uvedl hydrobiolog Jindřich Duras, který má projekt revitalizace největší plzeňské vodní plochy na starost po odborné stránce. Biologové přitom budou pečlivě sledovat všechny složky ekosystému, tedy rostliny, ryby, plankton, škeble, raky a podobně.

Podle Durase se situace v případě vodních rostlin dosud vyvíjela velmi dobře. "Čistomilné" druhy rozšiřují své nízké porosty po dně, naopak rostliny charakteristické pro úživné rybníky, ustupují. Na úpravu případných porostů rychle rostoucích druhů rostlin, které se z hloubky dostávají až na hladinu, použijí odborníci podvodní kosy. Těmi už koncem května posekali menší plochu porostlou stolístkem, další zásahy budou následovat.

Sinice, které v minulosti "Bolevák" velmi trápily, se postupně podařilo potlačit, v sedimentu rybníka ale stále ještě přebývají. "Když se totiž jednou někde zabydlí, velmi těžko se dostávají pryč. Mají klidová stádia, je-li voda čistá, tak tvoří jen tenké hladinové povlaky," vysvětlil Duras. Místa, kde se onen hladinový povlak nahromadí, zkusí odborníci ošetřit peroxidem vodíku. "Ten se ve vodě během pár minut rozpadne na vodu a kyslík, takže nejde o žádné cizorodé látky. Z pohledu celého rybníka jde o mikrodávku a bude to nejšetrnější zásah. Vůbec se navíc netýká rekreačně využívané části," dodal hydrobiolog. Použití peroxidu vodíku budou experti teprve testovat.

Se sérií opatření začali biologové před čtyřmi lety. Několikaleté opakované zásahy do vodní plochy mění postupně její ekosystém. Chemická ošetření vody, cílené odlovy ryb a další opatření ovlivnily společenstvo vodních rostlin. Na dně rybníka se od loňska například velmi dobře daří drobné bahničce jehlovité. Ta vytváří pod vodou nízké trávníky, které se staly zázemím pro vzácnější živočichy a zlepšují i kvalitu vody.