Emisní limity omezují vjezd do center měst
Kdo vyrazí autem do ciziny, musí počítat s určitými výdaji nejen za pohonné hmoty. Většina evropských zemí vybírá peníze za použití svých silnic buď formou dálniční známky, nebo častěji pomocí mýtnic. S těmi se setkáváme také u tunelů a mostů. V některých zemích ovšem musíme zaplatit i ekologický poplatek.
Na starém kontinentu je jich zatím pět, ovšem jen ve dvou zemích je ekologický poplatek celoplošný. V Rumunsku dosavadní rovinietu nahradili elektronickou známkou, jejíž cena vychází z ekologické normy vozidla a kupuje se na hranicích. Naproti tomu v Černé Hoře zavedli jednotný ekopoplatek – za osobní auto zaplatíte deset eur. Další ekologické poplatky v Evropě se vybírají v jednotlivých městech. Kdo se chce ve všední den podívat autem do Londýna, musí si připravit deset liber, podobně jako v Itálii, kde v Miláně, ale nově třeba i v Bologni a Palermu, stojí vjezd do města od dvou do deseti eur.
Nejvíce ekozón mají v Německu, kde takzvanou ekologickou plaketu potřebujete v centrech už více než čtyřiceti měst. „Je potřeba sledovat stránky, kde se snažíme motoristům podávat úplné informace včetně podrobných mapek, z nichž je patrné, v jaké části města je emisní zóna vyčleněna,“ říká Miroslav Lhoták ze společnosti DEKRA Automobil, která je jedním ze dvou distributorů ekologických plaket v Německu.
Na tamních stanicích technických kontrol DEKRA a TÜV-SÜD se dá ekologická plaketa získat za pět eur. Obě firmy mají pobočky také v České republice, takže se dá koupit i u nás, a to za zhruba tři sta korun. Riskovat vjezd do ekozóny bez příslušné samolepky se rozhodně nevyplatí, protože pokuta je docela vysoká – konkrétně 40 eur. „Lidé to vnímají a zjišťují, že ekoplakety opravdu potřebují, ale největší procento žádostí vychází zhruba na dvě hodiny před odjezdem do Německa,“ komentuje s úsměvem Pavel Štěrba ze společnosti TÜV-SÜD.
Vozidla jsou podle emisních norem rozdělena do tří kategorií, přičemž majitelé benzínových aut mohou být klidní. „Pokud máte benzínové auto vybavené katalyzátorem – to jsou vozy přibližně od roku 1993, automaticky dostáváte zelenou známku. V případě naftových motorů se vozidla rozdělují do skupin podle stupně plnění emisních limitů: auta splňující normu Euro 2 dostanou červenou známku, žlutá plaketa je orientačně pro vozy od roku výroby 2000 a zelená známka pro auta vyrobená přibližně v roce 2005 a mladší,“ popisuje Pavel Štěrba. Bohužel do center některých měst, například do Berlína nebo Frankfurtu nad Mohanem, se auta s červenou plaketou nedostanou.
K pořízení ekoplakety potřebujete velký technický průkaz. Na pobočkách stanic technické kontroly DEKRA ekoplaketu získáte na počkání, naproti tomu TÜV-SÜD ji zhruba do týdne pošle i na dobírku poštou a nemusíte nikam chodit.
 | Turistické informace v seriálu Autem po Evropě připravujeme ve spolupráci s ÚAMK. |
