Astronomická Noc vědců

Evropská noc vědců probíhá už posedmé. Je to projekt financovaný Evropskou komisí a hlavní myšlenkou je ukázat vědce v civilu po práci. V České republice je její pojetí poněkud odlišné a akce slouží především k popularizaci vědy. Co se týká astronomické části, tak tu zaštiťuje Česká astronomická společnost a podílí se na ní 25 subjektů doslova po celé republice.

Část programu je na všech místech stejná, část se liší. Návštěvníky čekají přednášky, společná pozorování oblohy, pokusy nebo soutěže. Letos se podařilo získat hned tři druhy dárků, které si všichni účastníci budou moci zdarma odnést – malé červené kapesní svítilny, astronomické pexeso a dalekohledy FirstScope (na každém místě bude o ně soutěž).

Bohatý program v Ondřejově
Tradičně nabitý program připravila největší česká observatoř v Ondřějově. Nově bude otevřeno veřejnosti první patro muzea V. Šafaříka. Najdete v ní historickou expozici přístrojů pro výzkum Slunce používaných na ondřejovské observatoři v období před 20 až 50 roky. V muzeu budete moci mimořádně spatřit také dvě historické kamery používané pro fotografování jasných meteorů. Jedna z nich zachytila v roce 1959 známý Příbramský bolid. V muzeu také uvidíte nové dosud nezveřejněné kresby Měsíce pořízené odborným pracovníkem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Milanem Blažkem.

Historické kopule hvězdárny v Ondřejově|foto: Petr Sobotka

K vidění budou i předměty spojené s kosmonautikou – kosmické pero z raketoplánu, izolační destička raketoplánu, Krtek astronaut na vlastní oči, Písně kosmické, které letěly v roce 2009 do vesmíru s astronautem Andrew Feustelem. Zaujme i přednáška dr. Pavla Kotena o meteorech a meteorických deštích.

Přístupné budu také největší a nejzajímavější astronomické přístroje – největší dalekohled v ČR o průměru hlavního zrcadla 2 metry, dalekohled o průměru 65 cm používaný pro studiu planetek, dalekohled o průměru 50 cm sloužící pro sledování vysokoenergetických zdrojů ve vesmíru a gama záblesků nebo sluneční dalekohledy.

Planeta Jupiter|foto: NASA

Za jasného počasí proběhne pozorování oblohy v tzv. Západní kopuli původní hvězdárny a s pomocí přenosných dalekohledů před muzeem. Podzimní obloha nabídne např. jasnou kometu Garradd, galaxii M31 v Andromedě a před půlnocí planetu Jupiter i s jejími měsíci.

Po celé republice
Kdybyste se chtěli na některé z míst astronomické Noci vědců podívat, tak jsou to tato místa, po regionech: STŘEDNÍ ČECHY: Ondřejov, Sedlčany, Slaný, Vlašim a Žebrák, JIŽNÍ ČECHY: České Budějovice, Jindřichův Hradec a Sezimovo Ústí, SEVERNÍ ČECHY: Teplice, ZÁPADNÍ ČECHY: Rokycany, Karlovy Vary, Přeštice a Plzeň, VÝCHODNÍ ČECHY: Pardubice, Úpice, Dvůr Králové a Hradec Králové, VYSOČINA: Pelhřimov a Jihlava, STŘEDNÍ MORAVA: Valašské Meziříčí, Prostějov a Zlín, JIŽNÍ MORAVA: Veselí nad Moravou. No a stranou nezůstala ani naše tři největší města Ostrava, Brno a Praha.

Hvězdárna ve Valašském Meziříčí|foto: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Tam kde Noc vědců organizuje hvězdárna nebo planetárium probíhají většinou pořady pro děti nebo pro dospělé. Na všech místech probíhá veřejné pozorování oblohy. Odpoledne to ještě bude Slunce, které v posledních týdnech hýří aktivitou a jehož povrch zdobí řada tmavých skvrn. Po setmění se pak pozorování oblohy různí místo od místa. Někde nabízejí sledování kulových hvězdokup, dvojhvězd, mlhovin nebo galaxií. Například v Sedlčanech proběhne praktická ukázka možností amatérské astronomie při sledování proměnných hvězd a exoplanet. Hvězdárna ve Vlašimi využije Noci vědců k připomenutí letošního již 50. roku své existence. No a ve Dvoře Králové najdete astronomy i v zoologické zahradě. Některá místa budou otevřena do půlnoci, někde za jasného počasí proběhne pozorování až do rána.

Podrobné informace o otvíracích dobách na všech místech najdete na stránkách www.astro.cz.