K psychologovi bychom měli všichni

20. říjen 2011

Kolikrát jste si za poslední dny za volantem řekli: To je blázen! Ti emotivnější si pak možná ještě vzpomenou, jak na jiného řidiče křičeli něco o psychiatrovi. Ano, řízení auta je psychicky velmi náročná činnost, a protože jde o mezilidské vztahy, nejedná se o nic jednoduchého.

Každý jsme jiný a každý z nás má vlastně v ruce zbraň. Měli bychom tedy chodit na psychotesty? Jak vyplynulo z vašich odpovědí v naší internetové anketě, měli. Každý třetí se dokonce domnívá, že bychom měli k psychologovi chodit všichni, ještě předtím než vůbec dostaneme řidičák. Pouhých 14 procent z vás by psychotesty vyžadovalo pouze po řidičích profesionálech, ale naopak plná polovina po těch, kteří za své přestupky přišli o řidičský průkaz.

Vezměme to popořadě. Současná praxe a předpisy jsou jasné. „Už poměrně dlouhou dobu podstupují psychotesty takzvaní profesionální řidiči, tedy řidiči těžkých nákladních vozidel a autobusů. U této kategorie předpokládáme, že jsou řidiči víc zatíženi stresem. Od srpna tohoto roku přibyla také kategorie vybodovaných řidičů, u kterých předpokládáme, že by bylo vhodné prověřit, zda jim jejich psychický stav umožňuje řízení vozu a jestli z tohoto hlediska už neohrožují ostatní účastníky silničního provozu,“ vyjmenovává Martin Vavřena z ministerstva dopravy ty, kteří musejí na psychotesty v současné době.

Psychotesty jsou pro obě skupiny prakticky stejné. Psycholog si musí při vstupním pohovoru vyžádat výpis z karty řidiče, aby věděl, na co se má zaměřit. „Provedu základní vyšetření a potom podle typu přestupku, podle diagnózy nebo případně podle dosavadní profesionální řidičské praxe dále postupuji ve vyšetření tak, aby mohla být sjednána náprava,“ vysvětluje prezident Asociace dopravních psychologů Alois Hudeček.

V současné době se vedou dohady o tom, zda si můžeme vybrat jakéhokoliv psychologa. Třeba toho, k němuž chodíme se svými bolístkami z běžného života. „To se týká řidičů z povolání a zákona č. 361 ve znění pozdějších zákonů č. 411 a podobně, ale podle zákona č. 133/2011 Sb. jsou vybodovaní řidiči povinni podrobit se dopravně psychologickému vyšetření. Zákon od 1. srpna už existuje, přestože ještě není prováděcí předpis, a je v něm jasně napsáno, že vyšetřující lékař musí být absolvent postgraduálního studia a musí mít minimálně tři roky praxe.“

Proto je třeba se před výběrem svého psychologa informovat buď přímo u něj, zda má potřebnou akreditaci, nebo u příslušného úřadu, zda nám jeho posudek uznají. „Je to komplexní vyšetření všech základních psychických funkcí, tedy jak osobnosti, tak psychomotorických funkcí, které člověk nezbytně potřebuje ke kvalitnímu řízení vozidla. Je to takzvaná motorika pro zjišťování psychické způsobilosti řidičů, která se v různých variantách používá ve všech zemích Evropské unie.“

Není výjimkou a při pohledu na současný provoz ani překvapením, že někteří jedinci prostě neuspějí. „Samozřejmě se to stává. Na našem dopravně psychologickém pracovišti se ročně vyšetří v průměru asi pět set řidičů a dá se říct, že tři až pět procent neodpovídá požadavkům – například někdo nesplňuje kritéria pro řidiče autobusu. U mladých řidičů to obvykle bývá osobnostní nezralost a naopak u řidičů, kteří už jsou v šestém decéniu, to bývá ztráta určitých psychomotorických schopností, snížení periferního vnímání a podobně,“ uzavírá Alois Hudeček.

autor: pgj
Spustit audio