Zásoby titanu na Měsíci

Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) pořídila zatím nejlepší fotografie povrchu Měsíce (srovnání snímků). Pomocí různých kombinací a analýz těchto fotografií pořízených v několika oblastech světelného spektra mohou vědci odhalit, kde se nacházejí zásoby důležitých nerostných surovin – např. lehkého kovu titanu.

Vědci ve svých počítačích zkombinovali barevně filtrované fotografie ze sondy pořízené ve viditelné a ultrafialové oblasti spektra, a tak získali zajímavě zbarvenou mapu. Oblasti zbarvené do modra přitom ukazují na přítomnost titanové rudy zvané ilmenit. Titan je kov důležitý pro aerokosmický průmysl, ale jeho výskyt může vědcům navíc říct hodně o stavbě nitra Měsíce.

Běžné fotografie Měsíce v okem viditelné oblasti spektra samozřejmě barevné nejsou, obsahují jen různě jemně odstupňované odstíny šedi. Při použití správných přístrojových filtrů se různé oblasti měsíčních moří zbarví buď do červena, nebo do modra v závislosti na chemickém složení daného místa. Pomocí systému těchto umělých barev tedy můžeme odhalit běžně nedostupnou vrstvu měsíční reality, kromě koncentrace prvků se můžeme dozvědět také řadu věcí ohledně geologické stavby a vývoje struktur, které leží blízko měsíčního povrchu.

Širokoúhlá kamera měsíční družice Lunar Reconnaissance Orbiter pracuje celkem v 7 různých pásmech vlnových délek světla. Rozlišovací schopnost se přitom pohybuje mezi 100 až 400 metry na jeden obrazový pixel. Jisté minerály přitom odrážejí nebo naopak pohlcují světelné záření v různých oblastech spektra.

Vědci navíc z minulosti znali přesné koncentrace titanu z okolí přistání výpravy Apolla 17. Ta se uskutečnila v roce 1972 a na Zemi dopravila celkem 110 kg vzorků měsíční horniny. Když na tato místa zaměřili Hubblův kosmický dalekohled a jeho pásmové filtry včetně ultrafialového, byli schopni přesně zjistit, jaké koncentrace titanu odpovídají jakému spektrálnímu obrazu na fotografiích. Byli tedy schopni fotografickou metodu přesně okalibrovat podle měření, která byla uskutečněna přímo na povrchu Měsíce.

Vědci tak zjistili, že obvyklé koncentrace titanu v měsíčních horninách jsou větší než v analogických horninách na Zemi. Někde se pohybují i nad úrovní 10 %. Toto vyšší zastoupení titanu patrně souvisí s nižším obsahem kyslíku při formování odpovídajících hornin (minerál ilmenit totiž obsahuje železo, titan a kyslík). Minerály bohaté na titan jsou navíc velmi "zdatné" v zachytávání jader lehkých prvků obsažených v přilétávajícím slunečním větru, tedy hélia a vodíku.

Zdroje: Physorg.com, LRO