Když kope, brzdíte správně
Každý člověk potřebuje prostor. Ten osobní má každý jinak velký a obdobné je to i na silnici. Každý z nás potřebuje tolik místa, nakolik se cítí a nakolik si myslí, že je dobrý řidič. Bohužel své síly velmi často přeceňujeme a něco jako bezpečná vzdálenost nám nic neříká. Myslíme si, že ubrzdíme všechno anebo se obáváme, že když si necháme moc místa před sebou, někdo se tam zařadí.
Bezpečná vzdálenost je přímo úměrná rychlosti, proto se nedá přesně definovat. „Zákon ji definuje jako takovou vzdálenost, kdy řidič bude schopen vyhnout se srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo zastavení vozidla jedoucího před ním. Řeč byla o vozidlech jedoucích za sebou, jinak je samozřejmě nutné dodržovat bezpečnou vzdálenost i po stranách vozidla, obzvlášť při předjíždění a objíždění,“ konstatuje právník Jan Kněžínek.
Boční odstup by měl být minimálně jeden metr plus jeden centimetr za každý kilometr v hodině – v 50 km/h tedy alespoň 1,5 metru. Od vozidla jedoucího před námi bychom měli být vzdáleni minimálně tak, že projedeme stejným místem až dvě sekundy po něm. Vzhledem k tomu, že v kritické situaci umí brzdit málokdo, měla by být vzdálenost ještě větší. Jen sekundu vám bude trvat, než zareagujete, svoji roli hraje také prodleva brzd a vše ještě násobí vaše špatné návyky či nezkušenost.
„Základní chyba je nesprávný posez v autě. Pokud nebudu sedět tak, abych mohl brzdit s pokrčenou nohou, což vytváří páku, díky které lze vyvinout velkou sílu, sedím špatně a brzdění nebude na hranici možností vozu,“ upozorňuje šéf Polygonu Most Jiří Patera.
Jak tedy správně brzdit? „V případě aut s manuální převodovkou vyšlápnout spojkový a brutálně brzdit. Řeč je o moderních autech, kde je systém ABS, protože v tu chvíli za vás vše vyřeší elektronika. U vozidel bez systému ABS je postup stejný, tedy vyšlápnout spojku a začít brzdit. Na suchých vozovkách by až tak nevadilo, že se v krizi zablokují kola, protože odhadnout okamžik, kdy se budou kola ještě protáčet, je těžké, a navíc při zablokovaných kolech je brzdná dráha kratší. Pozor, nelze však vyloučit, že dojde k pohybu zadní části vozu, což je pak velmi složitá situace.“
Mnohé doslova vyleká činnost ABS zvlášť za mokra nebo na sněhu. „Na suché vozovce bude trvat velmi dlouho, než se dostanu do situace, která vyžaduje zásah systému ABS. Dokonce k jeho aktivaci nemusí vůbec dojít. Rozpoznatelný je tak, že při krizovém brzdění začne pulzovat brzdový pedál pod nohou a dokonce pod nohou ještě lehce klesá k podlaze. To je signál, že opravdu brzdím agresivně a správně,“ radí Jiří Patera.
Když se naopak leknete a brzdový pedál povolíte, podepisujete si jízdenku sanitkou do nejbližší nemocnice. Proto se vyplatí si razantní brzdění na volné ploše vyzkoušet, abyste věděli, jak se auto bude chovat.
