Ze španělských výstavních síní
I kdyby šlo „jen“ o slavnou trojici velkých výstavních domů, Madrid se vyplatí navštívit vždycky.
Tou trojicí máme samozřejmě na mysli Prado, Reina Sofía a Thyssen-Bornemisza. Mimochodem první dvě z nich byly v posledních letech docela významně rozšířené.
K trojici se v rámci velkých dočasných výstav přidali v posledních letech ještě tzv. Caixa Forum a La Casa Encendida. Což jsou obě instituce nadačních fondů velkých španělských bank. Obě pořádají rozsáhlé a často dobře připravené výstavy, k nim komentované prohlídky, divadelní představení, hudební recitály. A na rozdíl od ostatních muzeí jsou zcela zdarma.
Na druhé straně kulturního spektra je pak alternativní umění provozované v místech spojených s hnutím 15. května, jako je například budova bývalé továrny na cigarety v centru Madridu Tabacalera – z ministerstva kultury posvěcený obří squat berlínského stylu, ale i na jiných místech. Výstavy vznikají a zanikají zcela spontánně. Tabacalera skrze sociální sítě například neustále svolává mladé umělce, tedy lidi, kteří mají chuť tvořit, na měsíční a týdenní setkání ke společné tvorbě. Jejich věci se pak vystavují v některém ze sálů. To se jmenuje Muestrarte (ukaž se, ukaž umění).
Současnou nejzvučnější výstavou je určitě v novém rozšíření Musea del Prado Ermitáž. Letošek je rok partnerství Španělsko-Rusko a v jeho rámci se v Pradu do 25. března představuje slavná petrohradská galerie.
Kromě představení paláce a jeho zakladatelů pak výstavu tvoří průřez mistrovskými díly tohoto domu. Začíná se nejstaršími nálezy, od čtvrtého století před naším letopočtem, to jsou převážně zlaté šperky skýtských nomádů a Řeků. A pak jsou to chronologicky malby a sochy ze sbírek, od Tiziana, Jose de Ribery, Rembranta, přes mistrné zátiší Willema Kalfa, díla Berniniho, Canovy, Caspara Davida Friedricha, k Monetovi, von Stuckovi, Rodinovi, Matissovi a dalším. Výstavu uzavírá Kompozice č. 6 Vasilije Kandinského z roku 1913.
Kandinského lze nalézt ještě na dvou dalších výstavách. Do konce prosince v přízemí muzea Thyssen-Bornemisza na výstavě Ruské avantgardy ve sbírkách muzea, tam jsou dále například Chagall, Gončarová, Ljubov Popovová a další. A pak na výstavě s názvem Rudá kavalérie ve zmíněné La Casa Encendida. Ta má dovětek „Tvorba a moc v sovětském Rusku mezi lety 1917 a 1945“ a představuje díla ruské avantgardy vedle socialistického realismu, dokumentů apod.
Mimochodem, La Casa Encendida se dlouhodobě zabývá na svých výstavách divadelníky a také na výstavě sovětského umění dostávají hodně prostoru. V kostýmních návrzích, režijních knihách, úryvcích z dokumentů a filmové tvorby celá generace Tairov, Mejerchold, Vachtangov, Ejzenštejn. Výstava trvá do 15. ledna.
Pokud jde o Caixa Forum na Paseo del Prado za zhlédnutí stojí už samotná budova galerie –nejmodernější současná architektura se tu spojila s industriálem 19. století. Před budovou muzea navíc stojí na fasádě vedlejší budovy tzv. vertikální zahrada. V Caixa Forum se často konají velké výstavy a takovou je také ta současná, věnovaná Eugenu Delacroix. Tu španělská nadace pořádá společně s Louvrem a snaží se představit vývoj romantického malíře na nemalém souboru maleb, grafik a kreseb. Na výstavě je k vidění také několik skic a náčrtků či témat v několika zpracováních, které ukazují Delacroixův zájem o barvy a výraz.
Výstavní prostory nadací bank: Caixa Forum: do 15. 1. monografie Eugene Delacroix La Casa Encendida: do 15. 1. Rudá kavalérie
Velké výstavy velkých muzeí: Thyssen Bornemisza: do 31. 12. ruská avantgarda v kolekci muzea Prado: do 25. 3. Ermitáž, představení galerie v rámci Španělsko-Ruského roku 2011 a zápůjčky mistrovských děl průřezem kolekcí
Nové prostory, alternativa k oficiálnímu umění: La Tabacalera…(hnutí 15.května)
Nejposlouchanější
-
Aniela Jaffé: Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga. Výběr z memoárů švýcarského lékaře a psychiatra
-
Hrdinové mají strach aneb Nehoda. Poslechněte si komedii Jaroslava Dietla!
-
David Herbert Lawrence: Milenec lady Chatterleyové. Vášnivý příběh nerovné živočišné lásky
-
George Orwell: 1984. Vize totalitní společnosti v dramatizaci slavného antiutopického románu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.