Václav Havel o psaní
Který jiný státník by se se svou prezidentskou rolí rozloučil tak sebeironickým způsobem jako Václav Havel ve své poslední hře Odcházení?
Když v roce 2008 nejen za ni, ale vůbec za celoživotní dílo, prosazování demokratických hodnot a za zásluhy o znovuvzkříšení PEN klubu v srpnu roku 1989, získal Cenu Karla Čapka, Vladimír Just ve svém laudatiu mluvil o tom, že s autorskou sebeironií se vylučuje fráze, která je obcházením skutečnosti – Odcházení ale skutečnost rozhodně neobchází.
Václav Havel musel jako státník čelit frázím, kterým se ve svých hrách vysmíval a sám musel po dobu své funkce svůj autorský hlas umlčet. Trápila ho nucená tvůrčí odmlka? Na vztah ke psaní se Václava Havla v lednu roku 2008 po udělení Ceny Karla Čapka na Staroměstské radnici ptala Ivana Myšková.
Nejposlouchanější
-
August Strindberg: Slečna Julie. Vlasáková, Trojan a Dyková v příběhu podivné lásky
-
David Herbert Lawrence: Milenec lady Chatterleyové. Vášnivý příběh nerovné živočišné lásky
-
Toni Morrisonová: Nejmodřejší oči. Emocionálně devastující román o krutosti kultu krásy i rasismu
-
George Orwell: 1984. Vize totalitní společnosti v dramatizaci slavného antiutopického románu