Výstava Douglase Gordona v Muzeu moderního umění ve Frankfurtu

Obdobně velké expozice měl multimediální umělec Gordon naposledy v roce 2007 v San Francisku a ve Wolfsburku.

Nyní tedy ve frankfurtském MMK, které vlastní jednu z největších sbírek jeho umění. Od poslední souhrné výstavy uplynulo pět let z jednoho konkrétního důvodu: expozice Gordonových prací jsou pro muzea moc nákladné. Nejpozději od roku 2010, od kdy je Gordon profesorem na katedře filmu na umělecké škole Städelu, bylo jasné, že mu Frankfurt výstavu uspořádá.

Douglas Gordon Scottish National Gallery of Modern Art 10/8/07 |foto: Musem für moderne Kunst, Frankfurt

MMK prezentuje umělce, který bezesporu patří k nejvýznamějším a nejvlivnějším ve své generaci. Kromě filmů a velkých videoinstalací zahrnuje jeho široký umělecký repertoár i fotografie, texty, plastiky a zvukové instalace. Jak říká ředitelka muzea Susanne Gaensheimerová: „Výstavy Gordonových prací se nikdy neomezují pouze na jedno médium. Pro naše muzeum jsme vybrali práce, které vytvářejí v architektonicky náročných prostorách reprezentativní obraz tvorby tohoto mnohostranného umělce. Vystavené objekty na sebe navazují a vzájemně se doplňují."

Gordonovy instalace jsou citlivě umístěné a dobře vzájemně sladěné. Kurátor výstavy Klaus Gröner dal nejznámější Gordonovo dílo Play Dead: Real Time do ztemnělé místnosti. Na dvou obrovských plátnech a malé televizi v rohu je promítán nahraný pád mladého slona. Chodí sem a tam v malé, prázdné, bíle vymalované místnosti, zabírán několika kamerami z různých perspektiv. Cítíme se být tomuto slonímu baby neuvěřitelně blízko. Co tím umělec zamýšlel, můžeme pouze tušit. Z doprovodných textů se dozvídáme, že Gordon „inscenoval zabití zdivočelého zvířete."

Douglas Gordon, autoportrét |foto: Musem für moderne Kunst, Frankfurt

Henry Rebel - Gordonova další videoinstalace se podobá té, kterou jsem právě popsala. Blízkost člověka, který do naha svlečený hlasitě sténá a občas zařve bolestí. Ruka držící v prstech červený fix škrtá přes jeho kůži. Tento film vznikl ve spolupráci s mladým hercem Henry Hooperem na přání režiséra Jamese Franka. Jak se opět dočítáme, Gordon zde inscenoval dvě nerealizované scény z filmu Nicholase Raye Rebel bez příčiny (1955).

K 364 je nejnovější Gordonova videoinstalace. Název je označení Mozartovy Koncertantní symfonie pro housle a violu v Köchelově seznamu. Film ukazuje dva izraelské hudební sólisty, kteří cestují z Berlína do Varšavy a tam vystupují s orchestrem. Po cestě do Polska je z rozhovorů hudebníků patrná spletitost polsko- německých vztahů na příkladu osudů jejich židovských předků.

Galerie Portikus, kmenová galerie umělecké školy Städelu, prezentuje současně s Muzeem moderního umění další z Gordonových instalací s názvem You like this garden?

Douglas Gordon. Musem für moderne Kunst Frankfurt. Výstava potrvá do 25. března 2012.