Naše univerzity připravují na práci, ty britské učí přemýšlet, tvrdí Čech, který studuje na Oxfordu
Den na univerzitě v Oxfordu začíná brzy. Pro českého studenta Jana Václava Nedvídka, který na této prestižní škole studuje, už v pět hodin ráno, aby stihl dvouhodinový veslařský trénink na vodě. Před rozhovorem s moderátorkou Lucií Výbornou si však trochu přispal. „Vstával jsem až ve čtvrt na šest,“ přiznává.
Možná vás napadá otázka, kolik peněz studium na přední britské univerzitě stojí, ale podle Jana Václava Nedvídka je Velká Británie vzdálená od systému závislého čistě jen na financích, který panuje například ve Spojených státech. „Fungují tu vládní půjčky a a granty,“ přibližuje. Peníze tedy nejsou hlavní předpoklad ke studiu. A dokonce ani vynikající studijní výsledky nestačí.
Vyučující na Oxfordu totiž dělají s kandidáty individuální pohovory. „Strávil jsem tři dny v Oxfordu. Během nich jsem byl zkoušen, musel jsem psát motivační dopisy a testy,“ přibližuje náročné přijímací zkoušky Jan Václav Nedvídek. Během nich padaly až absurdní otázky, například: Je vůně banánu stejně reálná jako jeho tvar? „Snažili se dovtípit, jestli mám abstraktní myšlení,“ hodnotí s odstupem tuto otázku.
Studium odborné literatury, která vás zajímá a kterou neprobíráte ve škole, znalost o obor, schopnost přemýšlení a samozřejmě vynikající angličtina – to vše je podle Jana Václava Nedvídka třeba k přijetí na Oxford.
Jaký je rozdíl mezi kontinentálním a anglosaským vzděláváním?
„Na kontinentu jde o profesní přípravu, ve Velké Británii člověk stráví pět let přemýšlením o čemkoliv. Jde o pěstování kreativního myšlení,“ zamýšlí se Jan Václav Nedvídek. Studenti si tak často vybírají pro nás nepraktické obory jako teologii, řečtinu s latinou nebo orientální jazyky.
Britské učitele zkrátka zajímá něco jiného než jejich české kolegy. Proto může být přijetí na britskou školu pro Čecha trochu oříškem. Možné je však všechno, a tak na Oxfordu studuje asi kolem 50 Čechů.
„Bylo to náročné,“ dodává ještě k přijímacím zkouškám Jan Václav Nedvídek a současně připomíná, že dnes se zabývá především filozofií a politologií. Sice studuje ve Velké Británii a od 17 let nežije v Česku, ale české univerzity by nezatracoval. „Karlova univerzita je stále prestižní. Má dobré jméno a moje kamarády baví. Myslím, že mají být na co hrdí,“ soudí.
Audio záznam rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.