Pověsti Austrálců zachycují konec doby ledové

Jak daleko do historie sahá společenská paměť zachycená ve vyprávěních předávaných z generace na generaci? Australští vědci Patrick Nunn z University of the Sunshine Coast a Nicholas Reid z University of New England se pokusili o pomyslnou cestu v čase prostřednictvím příběhů, které se tradují mezi původními obyvateli australského pobřeží. Výsledky jejich bádání přináší studie publikovaná v Australian Geography.

Předci dnešních Austrálců přišli na nejmenší kontinent před 50 až 60 tisíci roky. Prožili tu doby ledové, kdy velký objem mořské vody vázaly ledovce a hladina světových moří a oceánů výrazně poklesla. Byli svědky i konce dob ledových, kdy voda z roztátých ledovců naopak zvedla hladiny světových oceánů. Geologové zjistili, že v Austrálii dosáhla hladina okolních oceánů dnešní úrovně asi před 7000 roky.

Nunn a Reid pátrali v tradovaných příbězích Austrálců po informacích, které zachytily tento vzestup hladiny. A našli jich celou řadu. Například jihoaustralský Klokaní ostrov (Kangaroo Island) dnes dělí od pevniny průliv Backstairs Passage. V ledových dobách, kdy ležela hladina moře níže, spojovala ostrov s pevninou suchozemská šíje. Austrálci kmene Jaralde z poloostrova Fleurieu si předávají z pokolení na pokolení báji o muži jménem Ngurunduri, kterému utekly jeho dvě manželky. Ngurunduri je pronásledoval a na poloostrově Fleurieu je už měl nadohled. Obě ženy právě utíkaly po úzké pevninské šíji. Rozezlený Ngurunduri vzedmul moře a zalil pevninskou šíji vodními přívaly. Uprchlice utonuly a proměnily se v malé ostrůvky Meralang. Voda už nikdy neustoupila a zatopená šíje se z moře nevynořila.

Mapa Austrálie zachycující jednadvacet pobřežních lokalit, z kterých Nunn a Reid čerpali informace z bájí Austrálců|foto: Nunn a Reid, Australian Geography

Podobné příběhy posbírali Nunn a Reid na jednadvaceti pobřežních lokalitách Austrálie (viz mapa). Některé příběhy líčí pobřeží tak, jak vypadalo před bezmála 10 000 roky.

Podle Nunna nemá ústní tradice Austrálců u jiných etnik obdoby.

„Cokoli, co sahá celá tisíciletí do minulosti – v tomto případě dokonce bezmála 10 000 roků – je naprosto výjimečné,“ říká australský geograf Nunn. „Je tu zachyceno období, o němž jsme se domnívali, že se z lidské paměti dávno zcela vytratilo.“

Mapa průlivu Backstairs Passage mezi Klokaním ostrovem (Kangaroo Island) a poloostrovem Fleurieu. Ostrovy Meralang jsou na mapě uvedeny pod anglickým názvem Pages|foto: Nunn a Reid, Australian Geography

Podle Nunna přispěly k dochování vzpomínek na tak dávné časy velmi tvrdé životní podmínky Austrálie. Domorodci museli předávat svým potomkům veškeré zkušenosti, protože informace získané i velmi dávnými předky mohly rozhodovat o tom, zda lidé přežijí nebo ne. Přitom se předávaly i informace o změnách krajiny, které dnes vědci mohou využít k datování těchto informací.

Zdroj: Australian Geography