Ecce Homo - William Shakespeare

Tedy, nelze říci, že by měl autor mého ražení z tohoto výročí radost. Velké osobnosti jsou závazkem, který se nesnadno plní, navíc, když se o nich pořádně nic neví. Dnes už máme dost dokladů pro to, abychom mohli zodpovědně tvrdit, že muž jménem William Shakespeare vskutku existoval, a dokonce, že i literární díla jsou mu přisuzována právem. Jenže máme současně žalostně málo dokladů pro to, aby na jejich základě mohl vzniknout poutavý životopis. Shakespearovu nepochybnou rukopisnou pozůstalost představuje všeho všudy šest podpisů. A i když se dnes už pokládá za jistou jeho třístránková účast na rukopise hry o Tomáši Moorovi, není to nic, co by poznání Shakespeara jako člověka obohatilo. A navíc, neznáme vlastně ani jeho podobu. Shakespearových portrétů je řada, ale o žádném nelze tvrdit, že jeho tvůrci stál básník modelem. Nejspolehlivější je asi ten, kterým Shakespearovi přátelé a spolupracovníci vyzdobili souborné vydání jeho dramat z r. 1623. Ovšem podle čeho autor pořídil svou rytinu, je záhadou. Sotva podle originálu, bylo mu patnáct let, když Shakespeare zemřel. Všechny údajné Shakespearovy portréty se shodují jenom na nápadně vysokém čele s ustupující linií vlasů.

Logo|foto:Český rozhlas

Při nedostatku přímých dokladů si musí životopisci pomoci jinak. Proto předkládají co nejvíce obecných informací o prostředí, ve němž žil a o lidech, s nimiž se stýkal. Díky slavnému rodákovi je současný Stratford nad Avonou turistickou atrakcí I. kategorie. Nabízí návštěvníkům dům, ve kterém se autor pravděpodobně narodil; školu, kterou asi navštěvoval; kostel, ve kterém byl pokřtěn i pochován; zbytky zdiva z domu, v němž strávil poslední léta svého života i most, po kterém se vypravil do Londýna. Z hlediska životních osudů a tvorby je jistý až rok 1592, a to už byl Shakespeare zavedeným autorem a hercem. Prosadil se jako člen nově utvořené herecké společnosti Služebníků lorda komořího, která pak hrála v Londýně prim a pro kterou od r. 1594 psal všechna svá dramata. Byl profesně nadále herec, ale svůj závazek vůči hereckému kolektivu plnil hlavně psaním her a tato činnost postupně převládla, až mohl i jí zanechat a žít ze shromážděného a investovaného jmění.

Shakespearovy příjmy nepramenily přímo z jeho dramatické tvorby, ale z členství ve významném divadelním souboru, který se dělil o zisk ze své činnosti. Už r. 1597 musel mít Shakespeare velké peníze, když mohl koupit ve Stratfordu nejvýstavnější dům. R. 1599 pak investoval do stavby divadla Globe a stal se jeho spolumajitelem, což mu zaručovalo velmi slušný příjem. Jistota Shakespearova členství v hereckém souboru však současně znamená nejistotu, pokud jde o jeho texty. Podle zvykového práva totiž patřila každá hra souboru, pro který ji autor napsal. Ten se logicky bránil zveřejnění textu, neboť chtěl mít svoji exkluzivitu. Shakespeare jako loajální člen souboru respektoval obavy z inflace svých her, konec konců hájil tak i své ekonomické zájmy. Proto teprve po jeho smrti mohlo být připraveno souborné vydání jeho her, které dnes zahrnuje 37 kusů. Shakespearova dramata se hrají a v inscenacích se znovu stávají proměnlivými v čase. Jejich stálost není nehybná, ale je rozptýlena v historickém čase a znovu a znovu se obnovuje ze své pomíjivosti. Tak se stává bezpředmětnou i otázka po fyzické existenci autora. Hezký den!