Básník a blázen
Byl Ivan Blatný blázen, nebo ne? A protože u básníků se jistá forma bláznovství jaksi předpokládá, ptejme se přesněji: Byl duševně nemocný, nebo se s touto rolí jen smířil, případně ji občas trochu dohrával?
Tato otázka je hlavním motivem druhé řady rozhlasové adaptace románu Martina Reinera Básník. Zatímco loňské díly zachycovaly básníkův barvitý život v Brně – obrázky z Anglie, kam Blatný roku 1948 emigroval, jsou spíše černobílé, zašlé, často nezřetelné. Šerosvit je odpovídající ladění pro snad nejtajemnější část Blatného života, již převážně strávil v anglických psychiatrických ústavech – zatímco ve své vlasti byl pokládán (a dokonce i byl prohlášen) za mrtvého.
Román Martina Reinera Básník je vzrušující i v kapitolách o Blatného zdánlivé nehybnosti. I proto si od loňského podzimu, kdy jsme začali vysílat první řadu četby na pokračování, získal tisíce čtenářů – a pro svého autora několik ocenění: vítězství v prestižní anketě Lidových novin Kniha roku, Cenu Josefa Škvoreckého a nejčerstvěji i titul Kniha roku v soutěži Magnesia Litera.
Román pro rozhlas adaptoval Ludvík Němec, v režii Zdeňka Kozáka účinkuje Vladimír Krátký.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
