Milý P. L., Tvůj Errol
Čtvrteční vydání Čajovny věnujeme vzpomínce na spisovatele Josefa Škvoreckého, který zemřel 3. ledna v Torontu. Do studia přijdou editor jeho spisů Michal Přibáň a také nakladatel, předseda Společnosti Josefa Škvoreckého a literátův přítel Václav Krištof. Společně představí především dva svazky dopisů Josefa Škvoreckého a Lubomíra Dorůžky: “Psaní, jazz a bláto v pásech” (1950 - 1960) a “Na shledanou v lepších časech” (1968 - 1989).
Jak uvádí Michal Přibáň ve své závěrečné poznámce, oba muži se seznámili na pražské filozofické fakultě v roce 1947. “Dorůžka měl za sebou první autorské i redakční zkušenosti v oblasti hudební publicistiky, kterou potom už nikdy neopustí, Škvorecký právě pracoval na románu Zbabělci, který ho za několik let na chvíli skandalizuje a na dlouho proslaví. Oba se velmi zajímali o to, co dělá ten druhý: Dorůžka do beletrie zasáhl sice jen jako překladatel, ale zato docela významně, a Škvorecký sice psal články o zpěvácích a hudebnících lehčích múz jen příležitostně, přesto si však zejména jazzovou hudbu z jeho románů a povídek nelze odmyslet.”
Dodejme, že přátelství jim vydrželo celý život, a to i navzdory dlouhodobému odloučení. Ani pádem komunismu jejich vzájemný písemný kontakt samozřejmě neskončil. Ještě před úmrtím Škvoreckého editor knih upřesnil, že “oba autoři se perspektivnímu uveřejnění třetí části své korespondence nebrání, domnívají se však, že v této době charakter dopisů víceméně ztrácí přesah za hranice jejich osobních životů a starostí.” Budoucnost ukáže, zda si je někdy přečteme.

Připravila a uvádí Kateřina Rathouská.
Nejposlouchanější
-
Jan Weiss: Sen o tisíci patrech. Fantaskní a vizionářské sci-fi ze třicátých let
-
Marcel Proust: Swannova láska. O ničivé síle lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení
-
Gaius Suetonius Tranquillus: Životopisy císařů. Náhled nejen do soukromí římských vládců
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.