Od 14 let pracoval jako dělník. Nakonec si ale Zdeněk Flídr splnil sen a stal se režisérem
Ve válečném roce 1940 přišel v rodině pracovníka Českoslovanské akciové tiskárny Františka Flídra na svět syn Zdeněk. Rodné Budějovice se do jeho dětských vzpomínek zapsaly obrazem vybombardovaných domů, ale v následujících letech čekaly na rodinu ještě horší zážitky.
V roce 1953 byl totiž otec zatčen a ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen na pět let vězení. „Někteří známí se tehdy s naší rodinou přestali stýkat,“ vzpomíná Zdeněk Flídr, „naštěstí si člověk v mládí vždycky dokáže najít nějaké radosti. Začal jsem se tehdy věnovat folklóru, tančil jsem v Úsvitu a mezi lidmi, kteří měli lidovou hudbu rádi, jsem našel celoživotní přátele - Jaroslava Krčka a Jindřicha Pecku.“
Na studia na gymnáziu musel však tehdy Zdeněk Flídr zapomenout. Už ve čtrnácti letech začal pracovat jako pomocný stavební dělník a posléze vykládal vagóny v uhelných skladech.
Nakonec se mu podařilo dostat na elektrotechnickou průmyslovku a odmaturovat, ale tajný sen, totiž studia na střední filmové škole v Čimelicích, si tehdy splnit nemohl. K filmu se dostal až o několik let později, když se stal asistentem režie v Barrandově.
Prvním filmem, jehož natáčení se mohl zúčastnit, byla slavná Babička s Jarmilou Kurandovou a Libuší Šafránkovou. Odtud už byl jen krok k vysněné filmové režii.
Vystudoval dálkově FAMU, a přestože se věnoval dokumentární tvorbě, v jeho filmografii najdeme i hrané snímky. Přes pozdní start stihl natočit řadu filmů, mnohé jsou inspirovány jihočeským krajem - konopickou, lidovým zvykem z Pošumaví, krumlovským dětským folklórním souborem, hořickými pašijemi nebo šumavskými vánočními zvyky.
O klikaté cestě k filmové režii vypráví Zdeněk Flídr v pořadu Jihočeši.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
