Alkohol je na příděl a v restauraci i v kostele si musíte zout boty
Rozšněrovat pohorky musela i naše reportérka, která se po dlouhé túře s vědci zastavila v restauraci v bývalé hornické osadě Pyramiden
Kdo se chystá na souostroví Svalbard v Arktidě, měl by si před cestou pečlivě zaštupovat ponožky. V kostele, muzeu i některých restauracích si tu totiž lidé musí zout boty, aby dovnitř nenanosili v zimě sníh a v létě bahno.
Nedaleko severního pólu pobývá i naše reportérka Romana Lehmannová, která se připojila k expedici vědců Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. A podívala se i do baru v bývalé hornické osadě Pyramidem. „Tady se všude vyzouvá, proto mám v batohu přezůvky,“ říká její průvodce, parazitolog Oleg Ditrich.
Kdo si vlastní přezůvky nepřinese, může si půjčit erární, nebo prostě popíjí v ponožkách. Hned po vstupu do budov, se také odkládají zbraně, které jinak lidé nosí na každém kroku kvůli nebezpečným ledním medvědům.
V současné době je v Arktidě polární léto, takže slunce vůbec nezapadá. To je náročné, ale ještě hůře se tu žije během polární noci, kdy je stále tma. „Říká se, že asi po třech týdnech tmy přichází deprese a někteří lidé mají tendenci to řešit pomocí alkoholu. Proto Rusové stejně jako Norové tady mají alkohol na příděl. Snaží se tím vyhnout problémům s opilstvím,“ vysvětluje Oleg Ditrich.
Pokud na Svalbardu někdo pracuje nebo studuje a chce zde kupovat alkohol, musí se zaregistrovat jako alkoholik. „Nahlásí, že pravidelně konzumuje alkohol, dostane alkoholickou kartu a na tu si čerpá příděl,“ popisuje Oleg Ditrich.
Slovo alkoholik tak nemá v Arktidě pejorativní význam jako u nás. Běžně si tu lidé mohou koupit měsíčně 28 piv, dva litry lihovin a neomezené množství vína.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
