Uprostřed Šumavy vypráví česko-rakouské pohádky. Rozumí jim posluchači z obou stran hranice

15. srpen 2016

K tradici plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanále neodmyslitelně patří také česko-rakouské pohádky. Ty si o víkendu vyslechli velcí a malí posluchači přímo u portálu kanálu uprostřed šumavských lesů.

Pohádky vypráví rodilá Češka Helena Svobodová a Rakušan Helmut Wittmann. Navzájem si sice téměř nerozumějí, ale jejich posluchači jim rozumí úplně vše. A to bez rozdílu věku i národnosti.

Vyprávění začíná troubením na lesní roh. Tentokrát zazněla Úplně prolhaná pohádka. Vypravěči ji našli v rakouském přepisu, ale původně je prý česká. „Chvíli vyprávím, přibližuji třeba prostředí a pak navazují rozhovory. Ty musí být tak postavené, aby tomu rozuměly rakouské i české děti,“ vysvětluje Helena Svobodová z folklórního souboru Libín-S Prachatice.

Na Šumavě vypráví česko-rakouské pohádky už více než deset let. „Pro mě to znamená, že lidé mají k sobě blízko, když chtějí,“ komentuje. A vůbec není na obtíž, že ani ona sama němčině zase tolik nerozumí. „Já neumím plynně německy, Helmut neumí česky, ale když jsou určité výrazy, tak víme, co znamenají,“ říká.

  • O tom, že česko-rakouským pohádkám posluchači rozumí, se přesvědčila Romana
    Lehmannová
    " style="">
    O tom, že česko-rakouským pohádkám posluchači rozumí, se přesvědčila Romana
    Lehmannová
    " style="">
    O tom, že česko-rakouským pohádkám posluchači rozumí, se přesvědčila Romana
    Lehmannová
0:00
/
0:00

Pro Helmuta Wittmanna z Horního Rakouska je česko-rakouské vyprávění jakýmsi symbolem, protože spojuje lidi, kteří vlastně jsou z jednoho regionu. A to, že mu někdo možná nerozumí slovo od slova, vypravěči vůbec nevadí. Moc dobře ví, že musí používat gesta a mimiku, a příběh částečně odehraje.

Pohádku, která zněla částečně v češtině a částečně v němčině, si o víkendu poslechl například Jakub. „Německy moc neumím, ale ty pohádky znám, protože maminka mi je vyprávěla, takže jim rozumím,“ řekl.

autor: Romana Lehmannová