Miloš Kužvart kandidátem na eurokomisaře

Opoziční ODS se od Kužvarta distancuje. Nechce ovšem vyvolávat skandály a doufá, že jde o nominaci pouze na šest měsíců, nikoli tedy na pět let, jaký je mandát komisařů, kteří mají být znovu vybráni na podzim. Pokud by to tak mělo být, byla by to pro ODS tragédie.

Miloš Kužvart se nicméně začne připravovat na svou novou funkci a premiér Špidla a nejspíš i on doufá, že by mohl nakonec získat i celý pětiletý mandát. Bylo by to ostatně logické, je nesmyslné, aby se český zástupce připravoval na případné převzetí nějakého resortu v Evropské komisi a pak místo něj zase přišel jiný. Politická scéně s tím nicméně kalkuluje, proto se nyní neděje žádné zemětřesení. Výběr kandidáta na podzim bude zřejmě bouřlivější.

Způsob, jakým ČSSD vybrala svého kandidáta, opravdu nebyl nejšťastnější. Jde o kandidáta dobře politicky vyprofilovaného a už z toho důvodu může stěží zastupovat v komisi všechny. Na druhé straně je třeba připomenout, že český komisař prvotně nemá zastupovat svou zemi, ale má to činit tím, že bude dobře řídit svůj resort. A pokud nakonec mu bude přidělen resort životního prostředí, pak Miloš Kužvart není úplně špatným kandidátem. Druhá otázka je, a bylo to už připomenuto, že bude samozřejmě záležet hlavně na něm, jaký respekt si získá v evropských strukturách i doma. Důvěra občanů v evropské instituce zatím není valná, koneckonců ani nemůže být jiná, čeští občané se s jejich působením ještě neměli možnost bezprostředně seznámit.

Nyní poprvé poznají skutečného zástupce České republiky. Způsob vybrání tedy nebyl nejlepší, ale můžeme jen doufat, že lidé rostou s úkoly, které jsou před ně postaveny a že se tedy Miloš Kužvart své role nakonec ujme dobře. Až se bude vybírat komisař na celých pět let, bude možné vzít v úvahu šestiměsíční působení Kužvarta ve funkci.

Důležitý bude mezitím i výsledek voleb do Evropského parlamentu. Pokud v nich uspěje ČSSD, její morální právo na nominaci komisaře se jen zvětší, naopak výrazně se zmenší, pokud zaznamená neúspěch. Morální právo na nominaci komisaře by tedy měla mít ta politická strana, která nejvíce uspěje v evropských volbách. Zda-li se tak stane, bude záležet na jisté politické kultuře, která by se vstupem mezi vyspělé evropské země měla být více pěstována.

Avizovanou další nevýhodou Miloše Kužvarta bude nejen absence politického konsensu, ale určitě i nezkušenost s evropskou politikou. Zase ovšem bude záležet na něm samém, jak se s tím vyrovná. ČSSD zřejmě mohla více naslouchat hlasům, které se přimlouvaly spíše za nějakého zkušeného diplomata, nebo přinejmenším člověka, který pracoval na ministerstvu zahraničních věcí.

Na druhé straně, Kužvart je klasický politik sociální demokracie. A evropská politika, jako každá jiná, není nic jiného než vyvažování zájmů a tedy skutečná, řeklo by se politická politika. Pro takovou funkci je pak samozřejmě více kvalifikovaný politik než nadstranický odborník. Problém může být pouze v tom, že na evropské úrovni je to přece jen něco jiného než politický boj v Lidovém době. Český komisař navíc bude obklopen týmem spolupracovníků z ostatních zemí Evropské unie. Sladit jednotlivé rozdílné zájmy bude velmi obtížné a pokud to Kužvart zvládne, stane se v oboru politiky opravdovým profesionálem.

Nic se nedá dělat, tak jako tak, je to na začátek přece jen zkouška. Česká republika se už za pár týdnů stane členem Evropské unie a pro její občany to bude zbrusu nová zkušenost. Budou se setkávat nejen se svými komunálnímu, krajskými politiky a poslanci, senátory a ministry, ale také s politiky evropskými. Kužvart bude prvním takovým europolitikem a bude mít možnost zavést určitou tradici. Na tom záleží především, méně už na tom, jak bude honorován, i když to je také pochopitelně centrem pozornosti.

Čeští politikové vstupují na evropské scénu a je to podobné, jako když se sportovec z místních soutěží poprvé kvalifikuje na mezinárodní závodiště. Může se pak ukázat, že to co stačí doma, jinde už stačit nebude. Pro celou politiku jako profesi je to výzva a zkouška, ve které by neměla zklamat.