Tulipánová revoluce v Kyrgyzstánu
Po předloňské růžové revoluci v Gruzii a loňské oranžové revoluci na Ukrajině se zfalšované volby staly příčinou masových demonstrací v postsovětském Kyrgyzstánu. Postsovětské republiky trpí stejnými neduhy - chudobou, obrovskou korupcí a bezohledně autoritářskými vládami, které se nehodlá ohlížet na mínění občanů a manipulují volební výsledky, jak se jim hodí. Opakuje se podobný model: po rozpadu Sovětského svazu nastoupily demokraticky zvolení představitelé, ale v průběhu devadesátých let se na mocenských postech usadili vládci, kteří se snaží tam zůstat, dokud je to možné.
Dalo by se zhruba říci, že míra korupce i zvůle vládců roste od západu na východ a vrcholů dosahuje právě ve střední Asii. Platí to ovšem jen zhruba, protože Kyrgyzie, jejíž občané se nyní bouří, leží ze středoasijských republik takřka nejvýchodněji a hraničí s Čínou. Režim kyrgyzského prezidenta má ovšem k demokracii podstatně blíž než například režim vládce Turkmenistánu, který ze své země udělal téměř vězení a prohlašuje se málem za boha.
V Kyrgyzstánu také už léta rostou zárodky občanské společnosti: nevládní organizace jsou tam nesporně ze středoasijských republik nejpočetnější a nejvyspělejší a jistý vliv na společnost mají i opoziční politické strany. Přesto se tamní situace ani zdaleka neblíží například demokracii u nás, na jejíž nedokonalost si tak často a rádi stěžujeme. V současných demonstracích se dobře odráží situace země, která je geograficky i mentálně rozdělena na severní a jižní část. Demonstruje se totiž ve velkých jižních městech Džalalabád a Oši, zatímco v hlavním městě Biškeku, které se nachází nedaleko severních hranic země, proběhlo dnes shromáždění na podporu prezidenta Akajeva. I když to bylo shromáždění ne právě dobrovolné - skládalo se totiž ze studentů, kteří za tím účelem dostali na dnešek ve škole volno -, je nutno říci, že Biškek je jediné místo v Kyrgyzstánu, kde má současný prezident reálnou podporu.
Prezident Akajev dnes výsledky zmanipulovaných voleb fakticky potvrdil, poněvadž se zúčastnil přísahy, kterou složili nově zvolení poslanci. Zároveň tvrdí, že v krátké době nastolí v zemi pořádek, což se mu ovšem těžko může podařit. Přístup do jižní části země blokuje sníh a letecké spojení znemožnili demonstranti, kteří v Džalalabádu i v Oši obsadili letiště. Místní ozbrojené síly v obou městech přešly na stranu demonstrantů, takže jsou k nějakému potlačení nepokojů nepoužitelné. Obě vzbouřená jižní města leží při hranicích s Uzbekistánem, který tyto hranice dnes uzavřel - docela zjevně ze strachu, že by se nepokoje mohly rozšířit i na jeho území. Město Oš je centrem Ferganské doliny, což je velmi citlivý prostor.
Mnozí pozorovatelé soudí, že Ferganská dolina je nejen sídlem islámských radikálů, ale také sídlem organizovaného zločinu, a že se tamtudy pašují drogy a zbraně. Kromě toho se Ferganská dolina rozkládá na pomezi tří postsovětských středoasijských republik, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu, a tamním nevládním organizacím se podařilo vytvořit určitou přeshraniční síť.
Mezi politické vůdce opozice patří Roza Otunbajeva, bývalá ministryně zahraničních věcí Kyrgyzstánu, která je v Oši a dnes prohlásila, že opozice má připraven plán tažení na sever. Takové tažení by bylo vzhledem k neschůdnosti silnice nesmírně obtížné, ale kdyby se uskutečnilo, bylo by pravděpodobné, že by se k jižním demonstrantům a opozici připojila značná část země.
Další vývoj kyrgyzských událostí se dá velice těžko odhadovat, mimo jiné proto, že se situace mění prakticky z hodiny na hodinu. V pondělí prohlásil prezident Akajev, že je připraven dát prošetřit volební podvody a zasednout s opozicí k jednání, dnes však jeho tiskový tajemník prohlásil, že se na jihu země derou k moci zločinecké živly a Akajev sám řekl poslancům nově zvoleného parlamentu, že státní orgány žádnou revoluci v zemi nepřipustí a v nejbližší době situaci znormalizují. Stojí ještě za to citovat moskevského novináře Arkadije Dubnova, který kyrgyzskou situaci dobře zná - naposledy tam byl koncem února při prvním kole parlamentních voleb. Dubnov tvrdí, že kyrgyzské události byly neodvratné, že byla jen otázka, co k nim zavdá příčinu, neboť výměna prezidenta i celé jeho mocenské garnitury je jen otázka času.