Zdeněk Hrubý rezignoval...

Vládní tajemník pro koordinaci českého předsednictví v Evropské unii Zdeněk Hrubý odstoupil ze své funkce.

Jednoduchá informace má ale nejspíš trochu členitější pozadí. Hrubého odstoupení oznámil České tiskové kanceláři nový vicepremiér právě jmenované vlády Alexandr Vondra. Ten je ve své nové funkci pověřen právě správou tzv. "evropských" záležitostí, přičemž ale to byl on, kdo v předchozí funkci ministra zahraničních věcí Hrubého na post manažéra českého předsednictví dosadil.

Hrubý zase prostřednictvím svého, po pár dnech končícího sekretariátu, ČTK vzkázal, že rezignoval proto, neboť považuje své účinkování v oné funkci za nadbytečné vzhledem k (pozor, následující informace je v "diplomatické úředničtině") "přerozdělení kompetencí v nové vádě".

Svým způsobem je to pravda, ovšem nová vláda nevznikla minulý týden a jeho "odejití" z funkce působí trošku divně a trošku zrychleně. Zdeněk Hrubý se své funkce ujal s příchodem nového roku a ještě minulý týden bývalá vláda schválila nejen počet pracovníků jeho úřadu, vymezení jeho úkolů, ale též 45 miliónů korun na její chod.

Na dnešní den dokonce Hrubého úřad zval novináře na fototermín slavnostního uvedení pana Hrubého do funkce.

Na tiskové konferenci po jmenování nové vlády premiér Mirek Topolánek zahovořil o tom, že Hrubého pravomoci převezme v nové (Poslaneckou sněmovnou dosud nepotvrzené) vládě právě vicepremiér Vondra, ale o Hrubého rezignaci se ještě nezmiňoval.

Takže - podle pravidla, kterému se v akademičtějším prostředí říkává "Occamova břitva", ale které má i svou lidovějí podobu ve rčení, že "nejjednodušší vysvětlení bývá obyčejně to nejblíže pravdě", to vypadá, že tu máme spíše souvislost s jinou soudobou kauzou. Zdeněk Hrubý je jedním ze skupiny státních zaměstnanců, které policie minulý týden obvinila z nezákonného pobírání odměn za práci v energetické společnosti ČEZ.

U skupiny těchto poměrně vysoce postavených lidí šlo o to, že souběžně s výkonem státní funkce (Hrubý v té době působil jako náměstek ministra financí) ještě přijali opční akciový program firmy ČEZ, čímž měli možnost získat s podstatnou slevou akcie společnosti, nebo si nechali od firmy ČEZ platit kapitálové životní pojistky, popřípadě využili obou těchto možností. Hrubý byl v té době též místopředsedou dozorčí rady ČEZ-u, později radě předsedal. Je možné, že v České republice je tohle jaksi "normální", i když na druhou stranu mám pocit, že by mi měla ústa upadnout, jen co to vyslovím. Lepší by byla formulace - v České republice bývá (bohužel) normální, považovat účast v politických a státních funkcích nikoli za "pouhou" službu státu, nebo dokonce veřejnosti, nýbrž za možnost k superluxusním supervýdělkům.

Jemnější forma téhož bývá v politologické hantýrce nazývána "klientelismem" - česky "já-na-bráchismus", a není to nic jiného, než systém odstupňovaných výhod, kterými si (už od dob Nicoly Machiavelliho) různí "vládcové" zařizují neodmítnutelnou podporu poddaných výměnou za různé výhody pro ně. Systém postupuje odshora dolů, takže "podvládcové" se takto chovají zase k jim podřízeným, a tak dále, až k těm, kteří se musí živit jaksi sami, prací vlastních rukou...

Dlužno dodat, že tenhle systém je sice nemorální, ale pěstuje se v civilizovaném světa vlastně už stovky let a funguje.

Česká, poněkud brutálnější forma téhož, praktikovaná v našich současných poměrech poněkud divokého budování kapitalismu, nabývá čas od času podobu souběhu několika lukrativních funkcí pro určitou vrstvu vyvolených. To, že policie občas někomu z nich šlápne (obrazně) na hadičku od kyslíku, respektive na některý z penězovodů, do té doby považovaných za zákonem nezakázané a tudíž povolené, by - podle mého - mohlo být jen zahlédnutelným odleskem neustále kdesi mimo oči veřejnosti probíhajícího boje o moc, provozovaného politiky všech možných stran prostřednictvím spřátelených policejních složek.

Jestli se pletu, rád si to nechám od někoho kompetentního vysvětlit... Ale zpět k tématu - nová vláda Mirka Topolánka zvolila pro správu zahraničních věcí republiky stejný model, jako kdysi vláda Miloše Zemana, kde spolu-působili ministr zahraničí Jan Kavan a ministr bez portfeje, jež měl spravovat věci spojené s Evropskou unií, Egon Lánský, přezdívaný médii "Mistr Evropa". Jak si veřejnost pamatuje, moc dobře to tehdy nedopadlo. Takto viděno, je rezignace pana Hrubého na funkci, kde by se mohly tříštit zájmy a názory nikoli jen dvou, ale hned tří vysokých úředníků zodpovědných za zahraniční politiku, vskutku zdůvodnitelná.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .