Východiska Miroslava Svobody

Východiska Miroslava Svobody. Patřil k nemnoha bývalým plzeňským disidentům. Založil a dodnes řídí sdružení Exodus, které usiluje o integraci zdravotně postižených. S jejich pomocí digitalizuje málo dostupné české exilové a samizdatové časopisy.
Bývalý plzeňský disident po roce 1989 založil a dodnes řídí občanské sdružení Exodus, které usiluje o integraci zdravotně postižených osob. S pomocí zdravotně postižených klientů začal digitalizovat málo dostupné české exilové a samizdatové časopisy. Díky nim je tak řada z nich přístupná celému světu na webu.
Miroslav Svoboda (* 1962) v 18 letech konvertoval ke křesťanství a tento nový pohled na život a na svět se promítl i do jeho občanských aktivit. V 80. letech se podílel na vydávání a šíření samizdatů na Plzeňsku. Nejprve opisoval na stroji texty pro úzký okruh přátel. Později s využitím xeroxu se okruh čtenářů rozšiřoval.
Pro samizdat opisoval básnické texty Jana Skácela, Jana Zahradníčka, práce Václava Černého, politologické a křesťanské texty nebo překlady z polštiny. Unikátem bylo fotografickou cestou vydané třísvazkové dílo Alexandra Solženicyna Soustroví Gulag. S přáteli vydávali kulturní sborník Co je.
V hledáčku StB
Současně Miroslav Svoboda patřil k širšímu okruhu spolupracovníků plzeňského samizdatového periodika Pevná hráz. Přepisoval pro něj texty a pomáhal s distribucí. StB o všech jeho aktivitách věděla a zvala si ho pravidelně na výslechy.
„Nebylo to ale nic drastického,“ říká Miroslav Svoboda. Nerad ale vzpomíná na den před 28. říjnem 1989, kdy ho StB zatkla i s jeho dvěma malými dětmi a pětiletý Josef a tříletý František museli výslech prodělat spolu s ním.
Sdružení Exodus
V 90. letech Miroslav Svoboda založil a dodnes řídí občanské sdružení Exodus. Jeho prostřednictvím se snaží zapojovat zdravotně postižené osoby do společnosti: „Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.“
V Třemošné u Plzně sdružení vybudovalo Dům Exodus, ve kterém provozuje denní stacionář s ergoterapií a různé zájmové a kulturní aktivity. Zdravotně postiženým také nabízí práci ve dvou chráněných dílnách – keramické a digitalizační.
Unikátní web Scriptum.cz
Před několika lety Miroslava Svobodu napadlo digitalizovat s pomocí zdravotně postižených klientů málo dostupné české exilové a samizdatové časopisy. Vznikla tak chráněná dílna Digitalizační Exodus. Výsledky její unikátní práce jsou k vidění na stránkách Scriptum.cz.
V současnosti je zde například kompletní časopis Svědectví, Studie, Nový život, Vokno, zmiňovaná Pevná hráz a další tituly. Scriptum.cz je kromě pražské knihovny Libri prohibiti jediné místo, kde jsou tyto dokumenty veřejně dostupné zájemcům z celého světa.
Miroslav Svoboda je pozoruhodný člověk, který své občanské aktivity dokázal přenést a rozvinout i v nové době po roce 1989. Paradoxně stejně jako dříve i dnes stojí se svým dobrým dílem na okraji hlavních společenských proudů.
Dramaturgie pořadu Lenka Svobodová, režie Jakub Doubrava, mistr zvuku Ondřej Franěk.
Další dokumenty z projektu Dobrá vůle si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.