Modrá krev: Hugo Mensdorff-Pouilly
Nepřehlédnutelná postava mezi současnými potomky v Čechách usazených šlechtických rodů. Příbuzný britské královny Alžběty II., belgického krále nebo bulharského cara. Mnozí mladší členové českých starých rodin přiznávají, že jen díky němu se všichni setkávají a znají. Typický spiritus agens.
Za bývalým diplomatem v Paříži i na pražském velvyslanectví Suverénního řádu maltézských rytířů jsme vydali do Boskovic. Těm prý patří celé jeho srdce. Provázel nás zámkem i rodinnou historií a byla to procházka skutečně příjemná. Hugo Mensdorff-Pouilly je nejen laskavý hostitel, ale taky skvělý vypravěč.
Když v roce 2009 Tomáš Černý a Martin Groman natočili dokument s bratry Františkem a Antonínem Kinskými, netušili, kam až to dospěje. V dalším roce přibyl Zdeněk Sternberk, po něm Antonín Bořek Dohalský a nakonec Tomáš Czernin. Z jednoho pořadu vznikl cyklus Modrá krev.
Zámecká vojna pro vojáky
Líčil třeba, jak v roce 1938 přišel na boskovický zámek československý pěší pluk. Paní hraběnka přiměla velitele, že jeho vojáci nebudou chodit po parketách v okovaných botách, ale v bačkorách.
Když zámek po březnu 1939 zabrala německá armáda, načapala stejná paní hraběnka dva nacistické důstojníky, jak se v parku opalují do půl těla svlečení. A zase přišlo nařízení, že vojáci musí chodit alespoň v košili. A chodili. Po roce 1945 zámkem prošla další armáda. Rudá. A to už lítaly čalouněné židle z oken a plenilo se ve skutečně orientálním stylu.
Vyhraněný názor na Masaryka
Došlo ale i na vážnější témata. I na nezvykle ostré názory například na první republiku, Tomáše Masaryka, Edvarda Beneše nebo na naši dnešní současnost.
Tady Hugo Mensdorff-Pouilly doslova říká: „Celý svět je v duševní krizi a bude to asi chvíli trvat. Zapomněli jsme, že existovalo desatero, ztratili jsme víru v Boha. Když si dřív lidi podali ruku, tak to platilo. Dnes, když to desetkrát podepíšete, tak se vám sejně každý vysměje.“
Schází nám Pán Bůh
Ovšem setkání v Boskovicích není ve svém vyznění nijak depresivní, spíše realistické. „Doufám, že se to polepší, i když nám schází Pán Bůh“ říká náš hostitel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka