Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 26. října

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je Ivan Hoffman. Ivane, zdravím do Zlína.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já také ze slunečného Zlína zdravím tebe i posluchače.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Děkujeme. No, a dnes budeme mluvit o prolomení limitů těžby hnědého uhlí, o rozhodnutí vlády nakoupit pušky, pistole, granátomety za víc než miliardu korun kvůli ostraze hranic před uprchlíky. Zajímavá je také náhlá politická shoda ohledně ustanovení Velkého pátku státním svátkem. Těch témat bude ještě víc, ale já bych, Ivane, začal aktualitou od sousedů, tedy parlamentními volbami v Polsku. Víme, že po dvou volebních obdobích, tedy po 8 letech skončila vláda Občanské platformy a nyní jsou na řadě konzervativci, strana Právo a spravedlnost. Kde vidíš příčinu takového obratu?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak asi první je, co musíme říct, že v Polsku se ty výsledky počítají trochu dál, než kdekoli jinde, to znamená, my stále hovoříme o odhadech povolebních, to znamená, čísla, která máme před sebou, nejsou definitivní, a to je dost důležité, protože pokud se ty odhady potvrdí, že Právo a spravedlnost, konzervativní strana, která, jak dobře řekl, osm let strávila v opozici, by měla v parlamentu většinu, a tím pádem volební sliby, které dávaly občanům, by měli jako docela problémy je neplnit, respektive změnit. Ještě bych úvodem řekl, že vždycky je dobré připomenout, že když dochází k takové dramatické změně, že kdyby volby mohly něco změnit, tak by je politici nedovolili. Tenhle ten, tenhle ten bonmot je důležitý, protože už před těmito volbami centrální bankéř například v Polsku, mnoho ekonomů, investoři upozorňovali tu opozici, která měla šanci vyhrát, to bylo už z průzkumu jasné, aby slibovali, co nejméně, protože právě potom bývá problém, když se ty sliby mají naplnit, tak se někdy ukáže, že ve státní kase na to není, všichni znervózní a přestane se dařit a je pravda to, že Polsku se skutečně pod těmi liberály v posledních 8 letech vedlo dobře. To ovšem neznamená, že se dobře vedlo také Polákům. Chybí, chudým se určitě moc dobře nevedlo. Lidé, kteří jsou na tom špatně v té liberálně agendě, nikdy nejsou příliš zdůrazňováni, o nich se moc nemluví. Bere se to trochu tak, že si jsou sami na vině, že se neprosadili v té tržní společnosti a není moc na ně velký ohled a právě to jsou voliči, kteří přivedli k drtivému vítězství Právo a spravedlnost, protože ti slíbili před volbami, že se právě o ty chudé Poláky míní postarat, učinili několik základních slibů a vlastně i v těch prvních slovech hned po volbách řekli, že na tyto sliby nezapomenou a míní tím právě prostě potřeby těch, těch, kteří jsou na tom hůř. Zvláštní je na těchto volbách, tím skončím tuhle tu svojí úvodní dlouhou řeč, že zcela propadla levice, protože právě ona by měla mít tuto agendu na starosti, právě o ně by se měli ti chudí opírat, ale sjednocená levice, to znamená, sdružení více levicových stran dohromady získaly podle odhadů 6,6 % a potřebují jako koalice nejméně 8, to znamená, v parlamentu vůbec nebudou. A je zvláštní teda, že nakonec potřeby těch chudých spíše v pohledu Poláků anebo z pohledu Poláků zabezpečí konzervativní strana a hodně národní než právě ta levice, a to je asi celkově, řekl bych, takový obrázek, takový celkový obrázek západní Evropy dnešních, dnešních dnů, dnešních let anebo desetiletí, kdy levicové strany se snaží být moderní, a to prostě znamená, že se tváří, že jsou pravicové. No, ale to prostě potom lidem nedává smysl a není důvod, aby je volili.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, já ti děkuji za ten úvod, ale stejně bych se ještě chvíli zastavil u Polska. Nemůže být příčina možného drtivého vítězství té pravice také v současné, řekl bych, situaci i v Evropě z hlediska uprchlíků?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Nepochybně ano. Právě příští polská pravděpodobná premiérka Szydlová, tak ona odsoudila to zářijové hlasování Polska na summitu Evropské unie, kdy Polsko překvapivě se odtrhlo na poslední chvíli od Visegrádské čtyřky, to znamená, od České republiky, Slovenska, Maďarsko a říkala, že to byla chyba, že podpořit právě Maďarsko, Českou republiku, Slovensko bylo v polském zájmu, tak prostě byla ostře proti vládní strategii a celkově říká, že vlastně v této oblasti by měly středoevropské země více spolupracovat a ještě k tomu říká, což je takové pikantní, že to téma migrace by nás mělo všechny spojovat a v případě Poláků navzdory tomu, že tyto státy, míněno Česká republika, Slovensko, Maďarsko udržují dobré vztahy s Ruskem. To se jim teda u nás nelíbí, ale jsou ochotni nám to prominout právě proto, protože jsou i důležitější věci.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já zůstanu, řekl bych, u uprchlické krize, nebo jak to nazvat, i proto, že vláda vlastně schválila záměr české armády nakoupit útočné pušky a pistole za víc než miliardu korun a jedním z důvodů, který prezentoval ministr obrany Martin Stropnický, že potřebujeme zajistit naši vlastní bezpečnost i v souvislosti s uprchlickou nebo migrační vlnou. Co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já jsem se při té argumentaci trochu vrátil do svého mládí, kdy jsem teda absolvoval dva roky vojenské základní služby a o té argumentaci vojáků jsme občas tak pejorativně říkali, že to je výplod zelených mozků, jako zelené hlavy. Nevím, proč dneska zelená je symbolem ekologie a tak dále, ale tehdy to bylo jako symbolem špatné logiky. Kdyby oni řekli, že potřebují zbraně, protože jsou to vojáci, tak by vůbec nebylo o čem mluvit, protože voják bez zbraně je nesmysl, ale oni se rozhodli vysvětlit nám, na co ty zbraně potřebují, a tam se dostáváme do neuvěřitelně zvláštní situace, protože já si neumím představit, že by, zapomněli nám to teda nějak vysvětlit, že by se ty zbraně na hranicích proti těm uprchlíkům používaly. Prostě v takovém případě, že chceme se zbraní v ruce hájit ty hranice, tak jdeme do průšvihu, protože v Bulharsku byl zabit jeden uprchlík a byla toho prostě, byly toho média na celém světě plné několik dnů. Navíc, proč kupovat další zbraně, když se nepoužívají proti uprchlíkům ani ty, které už mají? To je prostě absurdní úplně argument. Je jasné, že na těch hranicích, jestli se dá vytvořit nějaká zábrana, tak se spíše staví plot, jak to dělají Maďaři, jak se to dělá na různých místech Evropy, když už je doopravdy zle a nic se nedá, ale brát těm uprchlíkům život, to snad myslí jenom jako nějaký černý vtip. Jiný argument je, že samozřejmě ty zbraně chtějí proto, aby vyzbrojili zálohy, abychom měli víc vojáků, které bychom byli schopni posílat do konfliktů, což by mohlo vyplývat z našich závazků vůči NATO, ale i to je věc, která, o které prostě je velmi zvláštní, že politici se vůbec pouštějí na takový tenký led a že o tom mluví, protože mezi obyvatelstvem podpora takovýchto misí je vysloveně minimální a o těch, ve kterých už jsme zúčastněni, se velice pochybuje, jestli tam máme co hledat, jestli je to k něčemu dobré, jestli jsme tam užiteční, to znamená, spíše jenom mlčet, anebo, jak jsem řekl v úvodu, říct, že když prostě máme vojáky, tak potřebujeme samozřejmě také zbraně, a tam prostě nikdo jim nebude říkat na to žádnou námitku.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Zajímavá je taky informace související tedy s tou zakázkou na zbraně, to, že vláda vlastně nebo ten materiál, který žádá tuto zakázku, počítá se zadáním celkem 11 zakázek českým firmám a státním podnikům, což je zase také zajímavé, že tady může existovat ta výjimka ze zákona o veřejných zakázkách ve prospěch českých firem, je to tak?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Snad se zeptali nějakých právníků, protože jinak se dostaneme do situace, kdy se vzbouří nějaký zahraniční výrobce zbraní, že byl vyloučen z tendru, že se vůbec neuskutečnil, a tím pádem mohl přijít o nějaký ušlý zisk. My žijeme ve světě, který je propojený a podepsali jsem spoustu závazků, že nebudeme poskytovat nepovolenou státní podporu, tak doufám teda, že se někoho na to zeptali a že to ještě neskončí nějakým ekonomickým průšvihem, ale jinak faktem je, že určitě ten zájem dát vydělat zbrojovkám, udržet pracovní místa, to tak hrálo určitě velkou roli v tom rozhodování, a to je pro změnu věc, o které se moc nehovoří, ale to si, to je potřeba si pokaždé připomínat. Dneska se válčí především proto, aby zbrojaři vydělávali a to je také důvod, proč si v každé válce, která kde vznikne, vytipujeme nějakého spojence, bývá to vlastenec anebo umírněný terorista, to už je jedno jak, ale těm se prostě povolí ty zbraně dodat, no, a my je potom jako daňoví poplatníci zaplatíme proto, aby byl na světě mít. A tahle ta absurdita je úplně zjevná. Každému je jasné, že mír by spíše asi vznikl tehdy, kdyby ze všech stran se tlačilo na šrotování těch zbraní, to znamená, aby jich bylo co nejméně a ne, aby se neustále vyráběly a prodávaly a dodávaly do těch konfliktních míst. Jenomže tohle to je hypotéza. Prostě to nikdo nezkouší, protože to zbrojaři jednoduše nechtějí a ten, kdo rozhoduje o zbraních, jsou samozřejmě zbrojaři.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, já bych se teď vrátil nebo dostal k tématu dalšímu, které jsme avizovali na začátku, totiž k limitům těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Nakonec tam byly prolomeny tyto limity, konkrétně na Lomu Bílina. Naopak na Lomu ČSA, který ohrožuje známý Horní Jiřetín, limity zůstaly. Je to takové vlastně kompromisní řešení. Jaký je tvůj komentář k tomu rozhodnutí,

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Vláda o tom nakonec takto rozhodla po téměř 10 letech, kdy se, myslím, že s tím začal Jiří Paroubek jako premiér, že to první zmínil, že možná bude potřeba ty limity, které jsou z nějakého 91. roku, že je bude potřeba prolomit, neboť uhlí bude třeba, to byla taková teorie. 10 let se o tom diskutovalo, vytvořila se spousta studií a tak dál a vesměs, když se ptala vláda odborníků, tak jí řekli, že to dobrý nápad není ze dvou důvodů. Za prvé, do ovzduší se jenom kvůli tomuto současnému prolomení u toho Dolu Bílina dostane navíc miliarda tun oxidu siřičitého, to je obrovské množství exhalátů, za druhé, externí náklady. Podle Akademie věd, která udělala nedávno nějakou expertízu, jenom prolomení na tomto jednom Dolu Bílina bude představovat externí náklady 10 miliard. To je podstatné říct, co jsou to ty externí náklady. Jde o to, že cena uhlí je vlastně dotována z veřejných peněz, protože v té ceně není započítáno ekologické škody, zdravotní poškození občanů, které se musí léčit a tak dále, jinými slovy, jsme svědky, a je to podobné jako, dejme tomu, u automobilové dopravy, že vidíme privatizaci zisků a socializaci nákladů. Stát prostě z veřejných peněz přispívá na to, aby ta cena byla únosná, byla nízká, aby se vyplatila v tomto případě tomu provozovateli dolu, pejorativně se říká uhlobaronova, zavádět tyto staré výrazy znovu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale používají se, ano.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Používají, ano, ano. To znamená, že já si myslím, že to není dobrý nápad. Myslím, že to je zpátečnictví, že to je chyba. Že je potřeba se orientovat doopravdy v dnešním světě na moderní způsoby, jak se dobrat méně špinavé energie a vědí to jinde, daří se to v sousedním Německu, doopravdy není důvod, proč toto rozhodnutí odkládat. Že ze začátku bude bolet a že bude ze začátku potřeba více přihlížet k tomu, aby lidé, kteří přijdou o práci, pracovní místa získali jiná, to je jasné, ale, ale to odkládání toho rozhodnutí, které je jediné možné do budoucna, stejně je zbytečné.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, děkuji ti za tento názor, jenom se ještě k té kauze vrátím z jiného pohledu, a totiž, že samozřejmě, že těžba uhlí je především pro teplárny a elektrárny, teprve v malém procentu pro spotřebu jednotlivými obyvateli, ale v té souvislosti je zajímavá zpráva, která proběhla v podstatě ve stejných dnech jako prolomení limitů, že v současné chvíli není dostatek uhlí zejména takzvaného typu ořech II, který používají lidé do těch novějších kotlů. Může to mít nějakou souvislost, nebo je to opravdu náhoda?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že nepochybně a kdo trochu přemýšlí, tak ví, že za tím je obrovský lobbing právě těch, kteří to uhlí prodávají. Je to způsob, jak spekulovat o ceně. Navenek tvrdí obchodníci, že nedodal, že jim jako těžaři nedodali to uhlí, které měli objednané, ti zas tvrdí, že si ho neobjednali a vzniká taková, taková přetahovaná, kdo je vlastně na vině, kdo se nepředzásobil, protože bylo příliš teplé léto a kdo nedodal, i když, i když poptávka byla. Ale výsledkem je právě to, že bude vyšší cena, toho nejkvalitnějšího černého uhlí je najednou dostatek, ale je to dáno doopravdy spekulací. To navíc u toho hnědého uhlí ta těžba je doopravdy nenáročná, dokonce se i přeceňuje to množství pracovních sil, které je k tomu zapotřebí, protože ty velkorypadla, tak to nevyžaduje tak velkou obsluhu, jako když se to těží z obrovských hloubek a tak dál. To znamená, tady doopravdy není důvod, aby toho uhlí bylo málo. Ono je ho málo schválně, jo, a každému je to jasné, asi se málo mluví o tom.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já bych se teď rád, Ivane, zastavil u takzvané olomoucké kauzy. Zajímavé bylo, že po týden po akci s názvem Vidkun, při níž se detektivové z takzvaného protimafiánského útvaru zaměřili na zrádce ve svých vlastních řadách a také na vysoce postavené důstojníky GIBS, neboli Generální inspekce bezpečnostních sborů, se role pak obrátily a vyšetřovatelé právě z té generální inspekce zamířili do sídla protimafiánského útvaru a jednoho z detektivů si odvedli. Tak je to válka policajtů, nebo není,

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak vypadá to tak, že? Já mám takový pocit, že to, co bychom teď jako občané potřebovali o stavu naší policie vědět, je, jestli je policie poctivá a sem tam se v ní objeví černá ovce, anebo zda je zkorumpovaná, úplně nečinná a sem tam se v ní objeví někdo, komu to vadí a chce policii polepšit a napravit. No, a když někteří naši kolegové, kteří jsou informováni o tom, jak to u policie chodí, říkají anebo mluví o ostrůvcích pozitivní deviace v policii, to znamená, o takových, kteří prostě, no, tak z toho jde na mě hrůza. Z toho vyplývá, že zabije pravda, že ta policie teda je ve špatném stavu, dezolátním a že sem tam se objeví někdo, kdo už se prostě na to nemůže dívat, a tak udělá nějaké odposlechy, vyšetří něco a pokusí se tu policii dát do pořádku, za co jsme samozřejmě vděčni, držíme jim palce, aby se jim to povedlo, ale nepříjemné je, že se ta policie do takového stavu, pokud je to teda pravda samozřejmě, vůbec jako mohla dostat. Není to pro nás dobrá zpráva, protože to, co je, potřebujeme vědět, že žijeme v právním státě, kde věci fungují, instituce fungují, můžeme se na ně spolehnout a policie je důležitá, má udržovat pořádek, má dbát na to, aby, aby se dodržovaly zákony. Ve chvíli, když v samotné policii je nepořádek, tak potom velmi těžko si umíme představit, že by to celé mohlo fungovat. To znamená, jestli je to válka policajtů a všechny vzájemně pochytají ty špatné, tak jen houšť a větší kapky, ale nevypadá to dobře.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak já nevím, jestli můžeme současnou situaci nějakým způsobem vůbec srovnat třeba s těmi legendárními italskými, francouzskými filmy, kde třeba šlo o válku policajtů. Také legendární byl divizní komisař Borovitz představovaný Jean-Paul Belmondem ve filmu Policajt nebo rošťák, který si ale dojel z Paříže do Marseille vlastně to tam vyčistit od asi dvojice nebo trojice zkorumpovaných policistů, jinak to vypadalo, že tamní policie je v pořádku, tak ...

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Víš co, já stále častěji mám pocit, když se dívám na nějaké filmy, že jsou hodně odpozorované ze skutečnosti, takže ..., a hlavně americké hollywoodské filmy, které líčí zkorumpovanost vlády a prolhanost a intriky páchané různými CIA a tak, já si myslím, že to je všechno podle skutečnosti.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, a já se ještě, ještě zůstanu v Olomouckém kraji. Olomoucký hejtman Jiří Rozbořil byl několika významnými kolegy ze sociální demokracie včetně předsedy vyzván k tomu, aby odstoupil, ale stále se tak nestalo a vypadá to, jako kdyby sociální demokraté se ho neuměli zbavit.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Je to tak. Mám pocit, že on sám je přesvědčen, že je dobrým hejtmanem, že je ho škoda, aby tam nebyl. Ale obecně platí, že každý je v politice nahraditelný a pokud je někdo podezřelý z nějaké nepravosti, tak jeho výměna je normální a nikdy není na škodu, protože tady, tady tím, že je vyzýván k tomu, aby odstoupil, není naznačováno, že nutně je vinen, to musí rozhodnout soud a tak dále, ale politické strany si nemůžou dovolit podporovat někoho jenom proto, že jejich člen je v situaci, kdy je v nějakém podezření. Doopravdy těch lidí, kteří ho můžou zastoupit, je určitě dost a pokud i v Olomouckém kraji není rovnou a v té jejich organizaci někdo, o kom všichni vědí, že je naprosto bezúhonný a nemůžou, a můžou za něj dát prsty do ohně, ruku do ohně, tak určitě je tam alespoň někdo, komu ještě na nic nepřišli. Mimochodem stejným způsobem se dostal na tu kandidátku a stal se hejtmanem zrovna podnikatel Jiří Rozbořil, protože všichni ostatní měli nějaké problémy a někdo na ně ukazoval prstem a na něj v té době ne. Ale, ale já bych ty politici vůbec nešetřil. Vůbec si nemyslím, že je potřeba brát v obranu a zkoumat, jestli, jestli právě tenhle ten, jestli se mu neděje nějaké příkoří, jestli nebyl obviněn z našeho špatně, anebo jak to vlastně bylo s tím, že byl ve špatnou chvíli na špatném místě a řekl něco, co on myslel jinak, ale vypadá to špatně. To bych vůbec takhle neřešil. Já mám pocit, že jich je hodně, že jich je dost a že pro stranu je sebezáchovné, když se takového člověka radši zbaví, odstaví ho a směrem dovnitř je to naopak zase výchovné, protože se upozorňují ti další na to, aby si dávali doopravdy pozor a vyhli se prostě tomu tenkému ledu, po kterém stejně všichni našlapují.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale jak je to možné, že žádná strana nebo v tomto případě sociální demokracie nemá nějaký mechanismus, že vlastně může jenom vyzývat? Asi je to dobře, nebo jsme v demokracii, nevím.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Je to zvláštní, protože samozřejmě na parlamentní úrovni tam by to bylo něco jiného. Ten poslanec složí slib vlastně lidu a ne své straně. Ale pokud je to regionální politik, tak tam bych předpokládal, že ten hlas strany má mít váhu. On nakonec mít váhu bude, on tam vlastně nemůže dlouho zůstat, už i ti krajští zastupitelé, kteří ho zpočátku podporovali, říkají, že zřejmě už ten hlas prostě z vedení strany je tak silný, že ho budou muset zohlednit, jinými slovy říkají, že nakonec, nakonec ho tím hejtmanem nenechají, ale mělo by to být automaticky a samozřejmě jsou lidé, kteří říkají, že to, co sledujeme, je projev upadlé politické kultury.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak ještě jedno, jedno téma nám zbývá, Ivane, a to je Velký pátek. Nedávno vlastně došlo k takové zajímavé politické shodě na tom, že Velký pátek bude státním svátkem. Proč to tak dlouho nešlo a najednou vlastně to tak bude?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak Velký pátek byl zrušen v roce 51 komunisty. A teď, když se hlasovalo o novele zákona o státních svátcích, tak většina komunistů hlasovala pro jeho obnovení, protože vlastně asi můžeme hovořit ne ustanovení Velkého pátku, ale o jeho obnovení.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Obnovení, ano.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
A k tomu samozřejmě je dobré to připomenout, že to byl vlastně nejnavrhovanější a nejodmítanější návrh ustavení politických, ustavení státního svátku.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pardon, Ivane, tady tě přeruším, máš pravdu, protože vím, že před pár lety dokonce už ten Velký pátek byl vyznačen v kalendářích a pak se to stejně nestalo, je to tak?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ony doopravdy budou o smyslu toho Velkého pátku přemítat i v budoucnosti ti, kteří tak činili už i v minulosti, zhruba 15 % občanů. A vážným argumentem proti ustanovení Velkého pátku státním svátkem, bylo právě to, že naše společnost je mimořádně nevěřící, mimořádně atheistická, ale mám pocit, že to, že dnes najednou je taková shoda, vyplývá z toho, že v současné situaci se klade i mezi nevěřícími důraz na národní tradice, národní hodnoty, na naše národní specifika, a to všechno v souvislosti s tou obrovskou migrační vlnou, která přichází do Evropy a myslím, že i ti komunisté a vlastně, když vidí, jak Evropu zaplavují migranti provolávající "Alláhu Akbar", tak najednou si říkají - no, tak asi ti naši křesťané jsou přece jenom menší zlo pro toho, řekl bych, komunistického vůbec třídního proletáře, a tak to nakonec podporují i oni a i když se to neříká teda nahlas, tak myslím si, že právě kvůli tomu zvýšenému zájmu o národní identitu, jejíž součástí jsou křesťanské kořeny, se ten svátek u nás zavede. Já mám pocit, že pokud je to doopravdy a děláme to naschvál, aby prostě se těm islamistům u nás nelíbilo, aby prostě sem nechodili, tak, když bude nejhůř, tak ještě, to mám takový nápad, by mohli poslanci uzákonit, že v každé školní třídě bude viset kříž a na každém státním úřadě, aby prostě ti islamisté věděli, že tady jsme doma my atheisté.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak, Ivane, děkuji. Přeji ti hezký den. Zítra bude hostem Karolíny Koubové politoložka Vladimíra Dvořáková. Hezký den přeje Miroslav Dittrich.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Také hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.