Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 19. října

19. říjen 2016

Hostem byl geolog Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je geolog Václav Cílek. Dobrý den, vítejte.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešní rozhovor bude o architektuře, zvonech, ale také o živlech. Příjemný poslech. Zprávy z fronty, takové motto zvolili letos organizátoři patnáctého benátského bienále architektury a našli inspiraci v aktuálních problémech, pane Cílku?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, většinou na bienále, na výtvarný bienále už rozumný lidi nejezděj, protože prostě to výtvarný umění moderní se buďto nějak odtrhlo, anebo ty kurátoři to berou prostě nějak divně. Takže já slyším jenom nadávky na vždycky výtvarný bienále. A architektonický bienále se hodně posouvá. Architektura vždycky byla o těch celebritách, o těch obrovských stavbách nebo o materiálech, ale v tomhles tom roce je to spíš o sociologii tohohle toho světa, o proměně, jo, a taky vidíte jednu věc. Z tý Itálie na architektonický bienále jezděj hodně střední školy nebo dokonce i základní školy, protože prostě ty učitele cejtěj, že je zapotřebí konfrontovat děti se sociální realitou, to je první věc. A druhá naučit je, jak vypadá architektura, jak vypadá dobrá budova. To je vlastně to, co nám tady schází, protože vlastně ty celý roky, že jo, někdo vlastně rozhodoval za nás, ať už to byl developer, nebo socialistický stát. Takže do tý architektury nebo do urbanismu se vlastně vůbec nemluvilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vsadili tedy v Benátkách na tom letošním bienále, které jste si také prohlédl, ty expozice na, řekněme, sociálně politická témata, protože často tam padalo i spojení civilní společnost.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, ano. Ono to bylo tak, že tentokrát na tom bienále je hodně architektů z Jižní Ameriky, a ten hlavní architekt proslul tím, že vytvořil takový nehotový sídliště, kde ty lidi bydlej v základních domech a k tomu mají ale prostory, jaksi dodělat různý kůlničky, přístavby, jo, další bydlení a podobně. To znamená, jmenovalo se to Zprávy z fronty a ta fronta nebo ten konflikt, to je chudoba, klimatická změna nebo skutečná válka. Takže těchhle těch témat jsou to uprchlíci. Prostě doopravdy těch témat, řekl bych, jako chudejch a běžnejch lidí se tohle to bienále týkalo úplně nejvíc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste se o sídlišti, tak možná začneme právě tímto fenoménem, který velmi dobře známe i u nás v Česku. Jakým vývojem vůbec prošla sídliště, třeba v Německu, kde po pádu Berlínské zdi zažily ty dnešní nové spolkové země obrovský odliv obyvatel, tak ta sídliště revitalizovali, doslova je zbourali třeba z 12 pater do dvou pater, protože mají také méně obyvatel. Ale upravili nebo snažili se hodně upravit. Jaký je váš pohled, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, to bienále mně jako otevřelo oči k něčemu, čemu já říkám obrácená perspektiva. V tom hlavním pavilonu byl rozhovor s italskými architekty a vlastně ten Ital, který ved tu diskusi, říkal, podívejte se, v Itálii na sídlišti žije nebo sídlištěm prošlo 80 procent lidí, 80 procent Italů. V Český republice je to míň, je to něco nad 60 procent, že jo, ale furt je to jako hodně velký množství lidí. Teďka byly rozhovory, že s těma lidma, co žijou na tom sídlišti druhá, třetí generace, říkají, no, my už to tady máme rádi, my už si to neumíme vlastně jinak představit. Mimochodem jsem se dozvěděl o příkladu, že na Jižním Městě prostě velmi bohatý člověk si prostě skoupil několik bytů v paneláku, propojil je vlastně do jednoho velkýho bytu, protože prostě Jižní Město je místo, ze kterýho on se, kde žije a odkud se nechce hejbat, jo. Takže to je takovej, my známe ty Seifertovy verše prostě o tý starý Praze, jo, a tak, ale vlastně se ukazuje, že i ty sídliště, na který se furt díváme, tak jako maloučko pohrdlivě, takže mají sví ctitele teda. Jako a lidi se tam cejtěj dobře a chtěj tam bydlet. A když já jsem si to jako tuhle tu obrácenou perspektivu jako otočil, tak jsem říkal, ano, prostě Jižní Město je víc než Malá Strana, jo, žije tam víc lidí, odehrává se tam větší množství změn, jo, a je to takový jako mnohem jako dynamičtější prostředí tedy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké, řekněme, výhody má život na sídlišti z vašeho pohledu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, z pohledu spíš lidí, který tam žijou, teda jako musím říct, že část lidí díky svým příjmům vlastně tam musí zůstat, jo, ale je to, berme to, jak já bych řekl jako, jako z nouze ctnost, jo. Protože ono vlastně není kam jít. Když jdete do středu města, tak znáte to sama prostě, jako samý auta, poměrně vysoký ceny, jako není kde parkovat, že jo, a hlavně když jsou ty vlny těch veder, tak to ten střed toho města se doopravdy mění ve velmi jako nepříjemnou sálající plochu, kde ty parametry k životu, to znamená. oxidy dusíku nebo ten troposférický ozon jsou často prostě jako obrovský. To znamená, život ve středu města díky automobilové dopravě začíná bejt a díky klimatické změně prostě velice nezdravá věc. To sídliště má tu výhodu, že je nehotový. Oni se tomu právě věnovali třeba Španělé ve svém pavilonu a Španělé říkali, podívejte se, my jsem evropská země, která je možná nejvíc postižená nezaměstnaností, ekonomickou krizí a podobně. A naši architekti zjistili, že vlastně nemá cenu moc stavět nějaký nový budovy, ale že má cenu adaptovat ty starý na něco jinýho. A ten prostor na tu výstavbu něčeho novýho nebo na adopci je právě na tom sídlišti. Ta nehotovost těch sídlišť, protože ten socialistický režim chtěl postavit všechny ty kulturní domy a pak musel stavět byty a nestihnul to, že jo, a pak developeři pochopitelně nestavěli nic jako pro tu občanskou vybavenost, je, já myslím, jedním z největších výhod současnýho sídliště. To znamená, je-li někde proluka, tak bych ji prostě nechal jako proluku, třeba se za deset nebo za dvacet let prostě bude hodit, protože právě možná těch budoucích dvacet nebo třicet let může bejt poměrně klíčovej pro rozvoj Evropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A třeba se za těch deset, dvacet, třicet let i docení ten potenciál současných sídlišť? Jaký ještě je, jaká bude vůbec budoucnost mají sídliště?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, on to jako nikdo jako pořádně neví. Já ale plynule přejdu k těm uprchlíkům, protože právě německý pavilon, že jo, rozboural ty zdi, ukázal, jak ty Němci jsou přístupný všem a jak tam můžou ty lidi proudit jako ze všech stran, tak Němci jsou sice jako přehnaně optimistický podle mýho názoru a taková jako oficiální linie je tam hodně cítit. Ale jsou hrozně důkladný v dokumentaci toho, co se děje, jo. A ukazuje se, že osmdesát až devadesát procent všech uprchlíků přichází do měst. Němci definovali něco, čemu oni říkají /nesrozumitelné/, příchozí města, a to jsou čtvrtě, který jsou v rámci nějakého města a jsou odlišné, je to město ve městě, jo, jsou tam trošku jako jiný pravidla. A v mnoha těch německých městských čtvrtích ten počet těch uprchlíků dosahuje třicet až čtyřicet procent a bude pravděpodobně růst, což je dost jako podle mýho názoru nezvladatelná situace tvorby toho ghetta, že jo, a zároveň ty Němci, který tam žili předtím, vlastně odcházej. A to je taky jako pro ně často jako, jako smutná záležitost. Takže jednou z funkcí těchhle těch toho pruhu těch sídlišť, že jo, bude určitě příliv uprchlíků nebo etnický proměny, jo. Ale další věci, jo. Ty sídliště mají dneska prostor pro malý energetický sítě, pro solární panely například. Já si umím představit programy, že třeba vybudujete na sídlištích obyčejný pumpy, kde můžete pumpovat vodu třeba jako náhradní zdroj vody pro případ blackoutu, anebo prostě proto, že to oživí, teda pokud to nikdo zrovna neukradne, protože to je zase ten problém, že jo, těch našich sídlišť, je tenhles ten. No, a ještě jako jedna věc z tý Itálie, na kterou jsme zapomněli, je hrozně jako zajímavá, a to je role umění ve volným prostoru. Ono totiž to umění od tý renesance bylo tvořeno s cílem jako vytvářet společnost, jako něčím ji jako sjednocovat, jo. To znamená, nebyl to takovej ten samoúčelnej přepych něco navíc. Takže mám pocit, že s tím veřejným prostorem těch sídlišť se dá určitě pracovat víc než s veřejným prostorem Staroměstskýho náměstí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se, pane Cílku, zmínil o aktuální situaci v Německu, tak mezi ty nejhorší čtvrtě, jak jsem rešeršovala, patří v Duisburgu Marxloh. Tam šedesát šest procent obyvatel té čtvrtě tvoří Rumuni a Bulhaři a klany Libanonců. Je tam dvacetiprocentní nezaměstnanost, třetina pobírá takzvaný příspěvek v dlouhodobé nezaměstnanosti Hartz IV. A byli tam ubytováni i uprchlíci, protože jsou tam prázdné byty. Pak je katastrofální část východní město Pforzheim. Tam je 7,5 tisíc lidí převážně tureckého a ruského původu. To jsou ale ti vlastně dávní přistěhovalci. Dvanáct lidí bez práce. Promiňte, to by bylo hodně málo, dvanáct procent, k nim přibylo 800 utečenců loni. Nechvalně proslulá v Berlíně Neukölln 328 tisíc obyvatel, z nichž 80 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných, na příspěvcích. 41 procent není německého původu, 12 procent nemá práci a nejchudší čtvrt Německa /nesrozumitelné/ 37 tisíc obyvatel, 38 procent bez práce, 30 procent tvoří cizinci zejména z východní Evropy a loni tam nastěhovali 3 tisíce utečenců. Proč se, pane Cílku, vytváří nebo prohlubují ghetta nebo problémy tam, kde už ty problémy dlouhodobě jsou dávno předtím, než vůbec sem vlastně připluli utečenci?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tohle je klíčová otázka a klíčové rozhodnutí. Současný integrační rakouský programy počítají s tím, že uprchlíci jdou do malých míst nebo do malých měst a že nebudou vytvářet ghetta, protože to je doopravdy vnímáno jako ostrov v ostrově, jako svůj vlastní svět...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Město ve městě.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To je město ve městě. Jo, teďka ty lidi, jak nemaj práci, nemaj smysl života, to znamená drogy, zločinnost, domácí násilí. To je to, o čem vlastně slyšíme jako nejmíň. Ukazuje se, že uprchlíci prakticky nikdy nejdou na venkov, protože většinou přicházejí z měst, venkov většinou nemají rádi, ani neumí se tam pořádně pohybovat. Já se tomu nedivím. Jako na tom Blízkém východě ta propast mezi městem a venkovem je vlastně obrovská. Ale oni tam mají kamarády, oni tam mají rodinu, jo. To znamená, i kdybysme zabránili tomu mocí, sílou, nebo já nevím, úředně se snažili zabránit, tak tenhles ten proces, ten gravitační proces shlukování rodin a etnik bude dál pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ti utečenci tam nejdou sami, jsou tam distribuováni, kdybych to tak řekla. Proč tedy vlastně stát takto postupuje a vlastně jenom zhoršuje ten problém?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já si myslím, že stát je pravděpodobně, teda Německo, že je pod tlakem toho velkýho množství těch uprchlíků a snaží se situaci vyřešit co nejrychlejc, aby ty lidi nebyli v provizorním ubytování. Mimochodem jako Finové nabídli pěkný alternativní modely. A oni přišli na to, že teda ve Finsku nemůžete přespávat pod stanem, že jo, v zimě. Takže udělají dřevěná městečka, které si budou dělat sami teda emigranti a že to městečko dřevěný začne tím, že si uděláte střechu. Ta střecha vypadá jak stan a vlastně když ji zabedníte z obou stran, můžete pod ní bydlet jako, jako pod stanem. No, a pak uděláte vlastně normálně přízemí, že jo, a tu střechu na to vyzvednete. A když máte dost peněz nebo když je ta rodina velká, tak přistavíte ještě jedno patro nebo zdvojnásobíte ten domek a vytvoříte něco jako dřevěnou takovou vesnici normálně v přírodě mezi, mezi stromama, jo. A Finové dokonce počítají s tím, že udělají čtvrtě, které se budou podobat takovým těm arabským medínám, to znamená plochý střechy a malinkatý náměstíčka a schodiště a uličky, jo, a slibujou si od toho, že to může bejt nejživější a nejzajímavější část jako finských měst. Ale všechno závisí jednak na tom, kolik na to máte peněz, že jo, a druhá věc je, kolik těch lidí bude. Tohlec to můžete udělat jako doplněk, když máte osm nebo deset procent prostě přistěhovalců a část z nich vytvoří prostě nějaké centra, jako byly třeba cikánské čtvrti ve Španělsku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik podle vás přispívá samotná architektura možná k vytváření jistých ghett? Teď Němci se docela brání tomu termínu, spíše volí termín segregace. Jestli, mám na mysli, když si představíme třeba sídliště nebo nějakou čtvrť, kde jsou vysoké domy, mnoho malých bytů.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, architektura je jako doopravdy sociální silo. Je to, jako já bych řekl, že to je praktická sociologie. Ta společnost se v ní odráží a ona tu společnost pomáhá vytvářet. Jako úplně typický, že jo, pro návrhy teda architektury nebo bytů pro uprchlíky jsou sociální prostory. To znamená, máte patro, dejme tomu, je tam čtyři nebo šest bytů a pak je tam prostor pro všechny. Ale on vlastně ten sociální prostor je mešita de facto, akorát že se to tak nepíše, aby to bylo jako korektní. Jo, já proti mešitám nic nemám, jo, je to, jako naopak jako společná modlitebna je vždycky dobrá. Ale jenom mně přišlo, že se měří takovým jako dvojím metrem. Nám se to pak ukázalo, když jsme se v noci vraceli, že jo, z bienále, tak nás pro v Německu zastavila policie, autobus studentů, že jo, jel, odjeli jsme stranou na takový jakoby parkoviště a teďka nastala taková velice profesionální akce, která mně se teda ohromně jako líbila, jo, protože jednak dopředu se postavil muž se samopalem k řidiči, vzádu teda byl teda další muž se samopalem, jo. Další policista vybral pasy a kontroloval, jestli ty pasy nemáme falešný. Několika studentům, který potřebovali čurat, se podařilo proniknout teda přes stráž, byl to mladej člověk, bylo vidět, jak je narychlo vyškolenej, byl maloučko jako nervozní, že jo, no, a teďka šli teda za ten autobus, tam narazili na druhého muže se samopalem, jo, a když jemu bylo jasný, co chtěj, tak oni se museli postavit na kraj silnice, nesměli do křoví, že jo, a on za nimi, tam čurali teda na kraji silnice, on za nima stál dva metry se samopalem a svítil na ně celou dobu baterkou teda. Takže akce byla velmi jako pěkná jako profesionální, ale jenom prostě maloučko podkopala naši důvěru v ten německý pavilon, který si rozbil všechny ty stěny teda, aby ukázal, jak jsou všichni vítáni teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, otevřenost je jedna věc, druhá věc je enormní zpřísnění...

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Realita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
...bezpečnostních kontrol. To platí.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo, ano, no ne, já tomu jako rozumím, jo. Heleďte se, ale víte, co mi přišlo úplně nejhorší, že okamžitě nám naskočily scény z filmů z druhý světový války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Až tak.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Až takhle, jo, to znamená ty Němci prostě bohužel, ono je to cejtit hodně v Řecku, že jo, s sebou v okamžiku, kdy se projevěj autoritativním způsobem, jako tak vám okamžitě naskočí nebo aspoň mně naskočila tadlec ta reakce a ta nebyla příjemná teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik, že se vracím právě k tomu mottu toho bienále, reflektují urbanisté, architekti ty problémy té soudobé společnosti a nemusí to být jenom migrace, přistěhovalectví, ale třeba i klimatické změny. Jaké poselství vůbec to letošní bienále, které teda ještě, pokud se nepletu, trvá do téměř do konce listopadu, vyslalo v tomto směru?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ono je tam osmdesát pavilonů, to znamená, musíte si skládat ten obrázek jako sama. To, co jako se stalo emblematem celýho bienále, je taková vznosná konstrukce chilskýho architekta, kterou postavil za pomoci nekvalifikovanejch pracovníků z cihel. Vypadá to prostě úžasně, jo. Takže tam je to zpráva jako hrozně jednoduchá, i když neumíte moc stavět a máte obyčejný cihly, jste schopný udělat úžasný věci teda, jo. Takže to je hodně působivý. Zaujal mě holandskej pavilon. Ten se zabýval urbanismem vojenských základen, jo, protože prostě vojáci někam přijdou, jo, místní člověk pak jim jako říkal, tady jsme pásli tři sta krav, kde je budeme pást teďka, jo, udělaj prostě vojenskou základnu. A jedná se o to Holanďanům, jak tu vojenskou základnu udělat tak, aby až ji opustěj, se mohla stát součástí města, jo, jaká je ta interakce, jak se dělit o vodu, o nemocnici, že nemocnice ne uprostřed toho, toho opevněného území vlastně, ale někde na kraji. Tohle mi přijde bejt jako doopravdy jako základní způsoby uvažování. A pro mě nejvíc teda znamenal ten obrat, jakože jsem doopravdy pochopil, že třeba to Jižní Město je víc než ta Malá Strana.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nezapomíná se obecně na sociální bydlení? Není tam také jeden z těch hlavních problémů, proč dochází vůbec i k těm ghettům?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, víte, pokud žijete v nějakým jako ekonomickým prostředí, tak ona ta ekonomika hodně to řídí, jo, a i vlastně u těch architektů, který mají ty plány na to sociální bydlení nebo bydlení pro ty uprchlíky, vlastně cítíte, že oni jsou navázáni nebo někteří z nich na státní zakázky, jo, a že vlastně dělají, vytvářejí takové jako doopravdy to prostředí, jako my to zvládnem, my to umíme, jo, ale stát do toho musí investovat. To znamená, že do jakože částečně dělají něco pro lidi a taky ale přitom dost dělají vlastně pro svý vlastní firmy. Je to takhle smíšený svět, ve kterým žijeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když Karel IV. budoval Prahu, myslel také třeba na sociální bydlení, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Myslel na to, aby bylo dost prostoru, což bylo to Nové Město, které ještě dlouhou dobu prostě stačilo potřebám Prahy a vlastně stačilo jim minimálně do první třetiny devatenáctého století. S tím Karlem IV. se váže ještě jedna italská zkušenost, a to je Ravenna, jo. Ravenna je město, které se podobalo kdysi Benátkám, to znamená, bylo založeno na takových ostrovech poblíž moře. A důležité je, že když v tom pátém století padnul Řím jako centrum západořímské říše, tak to centrum se přeneslo jenom na pár desetiletí nebo na 120 let jednak do Milána, jednak do Ravenny. A v Ravenně v tom pátém století vznikly jedny z nejkrásnějších staveb v Evropě. Ten Karel IV., když se seznámil s tím dědictvím tý Ravenny, tak co si vzal, že jo. Je tam stavba San Vitale, taková jako centrální, doopravdy jako nádherná stavba. A z toho kruhu z tý kopule on si asi vzal Karlov. Aspoň to tak říkal Jiří Kotalík. Potom on se tam seznámil s mozaikami, jo, prostě ty mozaiky z pátého století v Ravenně, to je zjevení, to není nějaký hledaní nějakýho tvaru, to jsou rovnou prostě obrovský mozaiky, který vypadají moderně, jakoby byly dělány ve dvacátém století. Takže mozaika na Pražským hradě na svatým Vítu je pravděpodobně inspirovaná Ravennou. A pro Ravennu je typickej první biskup, že jo, svatý Apollinaris, Apolinář. To znamená, i kostel svatého Apolináře vlastně hned vedle Karlova doopravdy navozuje tu představu, že přenes prostě kus tý Ravenny, která v tý době měla být centrem té nové říše, Karel vždycky spojoval tu říši, tu myšlenku říše a nějakou duchovní, že jo, pokud možno nějakej ostatek k tomu, to znamená, Ravenna měla velký dopad na Prahu. A ta Ravenna ještě je hrozně zajímavá tím, jak byla na těch ostrovech a jak ty kostelíky jsou takový jako jednoduchý, tam někde je možný hledat jednu z inspirací velkomoravské architektury, jo. To vypadá jako Mikulčice třeba to Classe, jo, nebo trošku teda ve větším měřítku. To znamená hodně třeba menších kostelů, jo, ty ostrovy, říční ramena. Takže kdo chce poznat začátek Mikulčic, já si myslím, že musí do Ravenny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Často se právě v souvislosti s Prahou o té ideji hovoří o novém Jeruzalémě.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, je to tak. Já jsem si původně totiž myslel, že jo, protože ona existuje ta trojice těch staveb, to znamená původní taková rotunda nad Božím hrobem v Jeruzalémě, potom kostel v Cáchách a potom teda Karlov, že jo, tak jsem si myslel, že inspirace je tahle ta dvojí, ale zdá se, jo, že ta Ravenna je ta inspirací nejsilnější, protože je ještě o něco starší než, než jeruzalémský kostel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme dnes zejména o architektuře, o různých inspiracích, tak bohužel o nevyčíslitelné množství příbytků přišly tisíce lidí v souvislosti s řáděním hurikánu Matthew. Byl ten tropický cyklon nejhorší z té, řekněme, letošní hurikánové sezony?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte se, Matthew je hrozně zvláštní případ. Je to hurikán, kterej přišel pozdě, kterej ta velikost čtyři až pět, ta nejvyšší, trvala nějakých 102 hodin. To znamená, jedna jako z anomálně přicházejících bouří, anomálně dlouho trvajících, velký množství škod a když se srovnaly tyhlec ty parametry, tak nejbližší parametry byl nějaký hurikán King 1950, pak něco v roce 1963, jo. Vlny zátopový byly třímetrový. Mimochodem, když jste v těch Benátkách a vidíte, že za klidným moři při přílivu je to moře třeba 60 centimetrů pod okrajem prostě nábřeží, tak kdyby měla přijít dvoumetrová vlna, doopravdy jako v Benátkách cítíte smutek a zmar z toho, jak dlouho toto město ještě bude existovat. A ten Matthew, abych se vrátil k tomu, byl natolik silný, že je víc oteplené moře. To znamená, ono těžko říct, jestli za něco může, nebo nemůže globální oteplování. Nicméně prostě v tomhlec tom roce byly jak na severní, tak na jižní polokouli jedny z nejsilnějších tropických bouří vůbec za poslední desetiletí. Je to velmi, jako velmi znepokojivá záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to v důsledku nebo v souvislosti s několikrát už i u nás skloňovaným El Niňo fenoménem?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
El Niňo skutečně k tomu jako přispělo. Ono totiž El Niňo je tak mohutná, že ono rozhodí na dva roky aspoň takový ten klimatický systém ty průměrný teploty. Takže ta vyšší teplota je často následkem toho El Niňa nikoliv následkem nějakého globálního oteplování. To El Niňo to, co způsobilo, je to, čeho jsme se báli. A zase u nás je to poměrně málo reflektováno. A to znamená sucho v Africe. A teďka ty hrozící hladomory v jižním pásmu Sahelu mezi, mezi Etiopií až západním pobřeží Afriky. Tam to doopravdy vypadá teďka poměrně zle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Končí ten celý nešťastný cyklus? Nebo na co se máme připravit?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Hurikánová sezona by měla, že jo, pochopitelně jako brzo skončit, připravovat se nemůžeme skorem jako na nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti s El Niňo.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne, teďka bych se nepřipravoval na nic. Ale jenom kdybych teda dělal střechu, jakože nám vítr zase shodil nějaký tašky na střeše a porozbil komín, jsou ty silný větry, to znamená, musíme počítat s tím, že ty větry doopravdy silný budou. A potom jak je to moře teplejší, tak on odpaří víc vody, takže konkrétně blízko toho jádra těch tropických bouří, ale ono se to týká i našich evropských bouří, prší mnohem víc. Přitom Matthew byla místa, kde napršelo, za hodinu to byly rekordy, 300 milimetrů vody, to je polovina ročních srážek jako u nás. A prostě běžně, běžně se to jako pohybovaly ty celkový srážky okolo 200 milimetrů a víc. Doopravdy hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vím, že jednou jsme hovořili, no, nevtipkovali jsme, že je dobré dívat se nejenom na naší předpověď počasí v Česku, ale třeba právě na předpovědi v jiných částech světa, protože je to všechno propojené.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, cokoliv se děje na severní polokouli, se nás týká a prostě a bude týkat, že jo. Ale často některý věci, zejména zimní chod, to znamená, ty průniky toho studeného vzduchu jsou víceméně náhodná záležitost. Takže některé směřují Ameriku, jiné směřují do střední Evropy a jiné směřují do Indie. Nedá se to takhle odhadnout. Ale ta variabilita toho klimatu, to znamená ten větší počet extrémů, je evidentní. Američani udělali pěknou statistiku síly dešťů, takže doopravdy posledních zhruba 15 nebo 18 let se zvyšuje síla těch přívalových dešťů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká geolog Václav Cílek. A já vám děkuji za vaše názory. Mějte se pěkně. Na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory Břetislava Turečka. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.