Přepis: Jak to vidí David Mareček – 13. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Zita Senková vás vítá u pořadu Jak to vidí. Dnes se na některé události podíváme očima Davida Marečka, generálního ředitele České filharmonie. Dobrý den, vítejte.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zamyslíme se mimo jiné nad smyslem a budoucností českého hudebního školství, tajemstvím obrovské popularity youtuberů i nad tím, zda roboti jednoho dne vezmou práci lidským dirigentům. Inspirativní poslech. Vládní koalice schválila zvýšení platů učitelům i zaměstnancům ve veřejném sektoru. Učitelé budou mít od začátku listopadu o 15 % více, platy ostatních zaměstnanců ve státní správě se zvýší o 10 %. To se ostatně týká, pane Marečku, i oblasti kultury?

Čtěte také

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Týká, protože taky se pohybuje v tom státním sektoru a samozřejmě, že každé takové zvyšování platů vyvolává dvě reakce, jedna je ta pozitivní do těch zaměstnanců samotných, ale i u lidí, kteří mají pocit, že ta profese si to zaslouží a pak je ta reakce negativní u těch, kterých se to nedotkne a oprávněně říkají - no, a to ta moje profese je nějak jako méně důležitá, ale fakt je, že o vzdělávání nebo učitelské profesi se tady bavíme poměrně často a ať chceme nebo nechceme, tak k prestiži určité patří i určitý příjem a rozhodně učitelé jsou oblast nebo skupina zaměstnanců, která si myslím, že si to zaslouží, a přitom to nese v sobě i ten problém, který ale politici nevyřeší, nemohou ho vyřešit, že se to děje plošně, že vlastně kvalitu učitele, měl by ji poznat ředitel té školy, poznají ji žáci nějakým způsobem, rodiče přeneseně a já jsem vždycky přítelem toho, kdy se daří diferencovat, když skutečně ti nejlepší nebo ti nejšikovnější dostávají nejlépe zaplaceno, ale to je skutečně věc, která při takovém plošném přidání se nedá vyřešit, to znamená, že při tom všem, čím víc volnosti a čím víc samostatnosti, dostanou ty jednotlivé školy, tak tím to může být lepší, ale zase, pokud se ten management nebo pokud se to vedení rozhoduje dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl byste, do jaké míry ovlivňují platy finanční ohodnocení, vůbec obecně kvalitu naší práce?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak to je otázka, která by měla padnout nějakému psychologovi nebo odborníkovi na lidské zdroje, ale říká se, že peníze jsou až nějaká jiná než první motivace, jsou vysoko poměrně na tom žebříčku, ale nejsou nejvýš, to vidím u svých známých, kteří třeba pracují ve firmách, kde dostávají opravdu hodně peněz a na poměry české jsou to mnohanásobky toho měsíčního příjmu, ale jsou nešťastní v tom zaměstnání. Jsou otroky toho, že si zvykli tolik vydělávat, musí tam chodit, netěší je to, no, a na druhé straně jsou lidé, kteří by třeba tu práci měli rádi, ale vydělají si tam tak málo, že se sotva uživí nebo sotva uživí rodinu. A ta motivační role peněz podle mě je někde mezitím, to znamená, když pokryje potřebu a umožní tomu člověku vytvářet si určité rezervy a dělat si radost trošku, tak samozřejmě to má vliv na to, že potom chodí do práce radši, ale zásadně to nevyřeší to, že když tu práci nemáte ráda, tak ani ty velké peníze z vás neudělají šťastnějšího člověka. Udělají bohatšího, to samozřejmě, no, a když dostanete zaplaceno příliš málo, tak vám žádná láska k tomu zaměstnání nevynahradí to, že ty peníze prostě vydělat potřebujete, protože jinak nemáte na školní pomůcky pro svoje děti nebo nemůžete jet ani na týden na dovolenou, zkrátka je to o tom, o té vzdálenosti od základu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je úroveň financování, pane Marečku, českých orchestrů?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, teď jsem se zarazil trochu, protože Česká filharmonie je na tom poměrně dobře, ale obecně ta úroveň je špatná. Je to tak, že absolventi konzervatoří nebo vysokých hudebních škol, kteří udělají konkurz do orchestru, tak mají ten plat skutečně velice nízký a je tak nízký, že většinou si musí ještě někde přivydělávat, to znamená, že to, aby měl hudebník orchestr jako svoje jediné povolání, tak je spíše výjimkou a je to dáno právě tím nízkým finančním ohodnocením.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste řekl, na kolik je vůbec v současné době atraktivní povolání hudebníka?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, záleží zase na tom, jak ten hudebník očekává, že se bude živit, co očekává, že bude dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že vám do toho vstoupím, konkrétně u pedagogů se říká, že vlastně v posledním období je docela pokles právě i kvůli tomu nízkému finančnímu nebo nedostačujícímu finančnímu ohodnocení, je menší zájem o studium vůbec na pedagogických fakultách, tak, jak je to konkrétně u umělců, když hovoříme o klasické hudbě?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To je pravda. Myslím, že je fenoménem doby, že se už rodiče i potom i samotní studenti začínají rozhodovat podle toho, jak se uplatní, nejenom podle toho, co je baví. V tomhle kupodivu nemám pocit, že by došlo k nějakému zásadnímu poklesu o poklesu zájmu o studium na konzervatořích, byť proti tomu, když jsem studoval já, to znamená, v těch devadesátých letech tak studentů určitě je méně, říkají to i pedagogové, že nemají už tak široký výběr, jako mívali, ale zatím se pořád daří ty školy naplnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste ohodnotil stav českého hudebního školství, jaká je nabídka a poptávka?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To se těžko hodnotí. Já myslím, že ten trh práce v oblasti hudby na tom není úplně dobře, což je dáno jednak tím ohodnocením orchestrálních hráčů, jednak i ohodnocení pedagogů v hudebních školách a možná trochu to školství přestalo reagovat na to, jak se mění prostředí, to znamená, že dneska hudebník by neměl být, nenapadá mě lepší slovo než to německé fachidiot, to znamená, ten člověk, který se úzce specializuje, ale vlastně nemá nějaký širší rozhled. Tohle se pokusila částečně odstranit hudební gymnázia, ale zatímco v Praze byl ten projekt úspěšný, tak v Ostravě, kde byl také úspěšný, tak nevím, jestli z finančních nebo jiných důvodů skončil a ostravská konzervatoř pokračuje jako konzervatoř, a to mi přijde, že je škoda, že vlastně řada rodičů a do toho se počítám taky, protože mám děti ve věku, kdy se buď rozhodují nebo budou rozhodovat o volbě střední školy, tak bych je poslal na hudební gymnázium a velmi bych váhal, jestli je poslat na konzervatoř, protože ta škola by dala špatné vzdělání, ale protože ho dává příliš úzké a málokdy v těch 14, 15, 16 letech můžete s jistotou říct nebo může i to dítě s jistotou říct, že se tím bude jednou živit, samozřejmě proto udělá všechno, ale pro případ, že to nevyjde a těch nastane řada i u konzervatoristů, tak ta specializace opravdu velmi ztěžuje potom manévrování buď při snaze o přijetí na vysokou školu, anebo přitom, když chce ten člověk změnit obor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže otázka skutečností možností pak uplatnění toho absolventa konzervatoře nebo i hudební akademie, je patrné také v tomto segmentu, řekněme, odliv hudebníků z Česka, kteří tady absolvují ať už zmíněnou konzervatoř, prostě zaměření na klasickou hudbu, ale pak končí v dobrém slova smyslu v orchestrech a na scénách evropských, světových scén, divadel, orchestrů.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Možnosti odlivu vznikly s otevřením evropského trhu. U hudebníků je jednodušší pracovat v zahraničí, protože nemusí být na tom jazykově tak dokonale jako třeba lékaři nebo jiné profese, kde jde o to exaktní vyjádření. U hudebníka jde vždycky v první řadě o to, jak hraje, ale myslím, že problematičtější ještě je ten odliv hudebníků do jiných profesí, že na jedné straně je asi normální a všichni už si na zvykli, že musí mít těch zaměstnání víc a do určité míry se to dá zvládnout, byť jak jsem před chvílí říkal, tak to nikdy není dobré, když to překročí určitou mez, protože nemáte dost času se stále vzdělávat a udržovat, ale aniž bych měl statistiky, tak si myslím, že ten odliv mimo profesi, kterou vystudovali, je větší než odchod do zahraničí, byť je řada špičkových českých hudebníkům a nemyslím tím jen třeba Magdalénu Koženou nebo ty sólisty, ale i řada orchestrálních hudebníků, kteří skutečně působí v německých, britských, francouzských nebo jiných orchestrech, protože se tam zkrátka uživí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak složité je, pane Marečku, pro Českou filharmonii hledání a nalezení nového šéfdirigenta? Kdo přijde po Jiřím Bělohlávkovi? Podobně významný a mezinárodně respektovaný dirigent.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, řekl bych, že je to stejně těžké jako pro kterýkoliv jiný orchestr a o to těžší, že Jiří Bělohlávek odešel pro nás nečekaně brzy a že orchestr bez šéfa je jako fotbalové mužstvo bez trenéra, to znamená, že představa, že tak může zůstat třeba několik let, tak je lichá, protože každému orchestru to škodí, že nemá toho šéfa, který jednak je přísný, ale na druhé straně také motivuje, takže my jsme tomu s kolegy věnovali celé prázdniny, ne hledání, ale už tomu konkrétnímu domlouvání, ale zatím k tomu nemohu prozrazovat víc, ale určitě Český rozhlas bude jeden z prvních, který se to dozví a bude to, řekněme, tak do měsíce, do měsíce a půl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže na spadnutí?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Mělo by to tak být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V debatách o podobě školství, jeho budoucnosti, také zaznívá to, že v současnosti už učitelé nejsou jaksi výhradními dodavateli informací, mají konkurenci už mnoho let internet, sociální sítě a nevím, co jaké míry tady hraje roli youtubering, ačkoliv to není moc tak o informacích, co vy na to, pane Marečku?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, je to asi spíš o zábavě, o informacích stále ještě výjimečně. Mně se zdá, že je to fenomén, který se snažíme, nebo většina z nás se ho snaží nějak vytěsňovat, paušalizovat tím, že vlastně je to špatně a proč děti tráví tolik času u počítače, na druhé straně ti youtubeři mají skutečně hodně lidí nebo dětí, které je sledují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou statisíce fanoušků.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, u českých youtuberů ti nejúspěšnější se blíží milionu, začínají někde okolo 700 tisíc a kolem milionu jsou ti nejúspěšnější, nejúspěšnější česko-slovenský youtuber Gogo ten má dokonce už přes 1,5 milionu, ale když bychom šli do zahraničí, kde potom natáčí ty svoje příspěvky v angličtině, tak tam ty, to množství fanoušků mnohonásobně stoupá. Ten úplně nejsledovanější youtuber Pewdiepie, ten má, přesto jméno teda je to Švéd, tak ten má dokonce 57 milionů odběratelů, ale tím se zároveň stává v podstatě už tím středním proudem, protože posluchači možná četli, že přišel o velké sponzorské smlouvy kvůli tomu, že v jeho, v těch vlozích, to znamená ve videoblogu, že se objevil antisemitský obsah několikrát a velké firmy, které mu platily hodně peněz, tak ty smlouvy s ním zrušily a na jedné straně tedy je populární říkat, že youtuberty nesledujeme a že to je pro ty naše děti a že vlastně je to celé špatně, ale přitom to volné prostředí, to znamená, trh už to objevil dávno a dá se i v médiích najít, jak ti jednotliví youtubeři jsou spojeni s firmami, které je platí buď za to, že o jejich produktech mluví ve svých příspěvcích, nebo že je dokonce přímo používají a ty jejich příjmy se potom vypočítávají jednak z toho, kolik je vidí lidí, kolik lidí vidí tu reklamu, kterou tam mají, anebo právě, na jaké cílové skupiny se zaměřují, přičemž pochopitelně ti starší odběratelé jsou hodnoceni lépe, to znamená, že za ně si ten youtuber může vydělat víc peněz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem teda je ten youtubering? Co je to hlavní sdělení? Je to reklama?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Já myslím, že hlavní sdělení je normální zábava. Oni vznikli jako ti takzvaní letsplayeři, to znamená, že hráli nebo hrají stále hry počítačové a komentují je, největším fenoménem byl Minecraft, který hrálo strašně moc, nebo hraje stále strašně moc těch youtuberů, ale hrají různé typy her. Někdy se spojují do skupin a hrají dva nebo tři, a ten dialog je to, co potom děti sledují. A je to asi přirozené, když dřív, si pamatuju na svoje dětství, že jsme sledovali různé seriály v televizi, tak dneska hold někteří stále sledují seriály, ale ti, co hrají počítačové hry, tak sleduje youtubery. Zároveň tím, že je sleduje tolik lidí, tak mají poměrně velký vliv, a to si právě ne každý z nich uvědomuje, ne každý z nich s tím umí pracovat. V České republice asi nejvíc tohle dělá Kovy, který nejenom, že natáčí zábavná videa, ale často třeba i vysvětluje dětem, v čem může být internet nebezpečný, jak poznají falešnou zprávu od té skutečné, že je třeba nebezpečné půjčovat si peníze, ale on teda i o tom takhle mluví, že to je jeho cíl, že na jedné straně chce bavit, protože taky vytváří písničky a parodie na různé věci, ale poměrně často ta videa mohou i v dobrém slova smyslu suplovat školu, alespoň u něj a přiznám se, že tohle je třeba youtuber, kterého i s potěšením sleduju sám, protože se k nim dostávám jako každý člověk mé generace asi přes děti, protože oba moji synové je sledují a ten starší mi i dělal přípravu na dnešní pořad, takže mně vypisoval ta jména.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, vidíte.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
A kdo, kolik lidí je sleduje a čím se zabývají, takže díky tomu mám už i tenhle ten filtr. Ale musím říct, že právě viděno tím filtrem se tam opravdu najdou věci, které jsou zajímavé, které stojí za to sledovat, a pak samozřejmě spousta věcí, které nestojí vůbec za řeč, ale to je stejné jako všude ve veřejném prostoru nebo v médiích, kde jsou skvělé věci i naprostý brak a odpad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě těší, že do pořadu Jak to vidí se zapojuje i zcela nejmladší generace, pane Marečku. Co byste řekl, když hovoříme v podstatě o virtuální realitě, jakou roli hraje nebo vytlačí třeba jednoho dne, podepíše se na té dostupnosti klasických koncertů, které také můžeme sledovat online, nemusíme sedět přímo v té koncertní síni nebo se na to podíváme z audiozáznamu?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Já myslím, že ne. Těžko ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten prožitek je samozřejmě jiný.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Prožitek je úplně jiný, těžko se to hodnotí, protože my prožíváme taky určitou revoluci tak, jak byla ta průmyslová a nikdo dneska nemůže s jistotou říct, jak to bude, kolik lidských sil nebo práce nahradí roboti, co udělá právě dostupnost klasických věci, nejenom klasické hudby ve virtuálním světě, ale nebojím se toho, protože si myslím, že pořád člověk chce prožívat věci doopravdy, nechce je prožívat jenom virtuálně, byť zrovna ten fenomén youtuberů, o kterém jsme před chvilkou mluvili, tak je krásnou ukázkou, v uvozovkách krásnou toho, jak se může člověk dostat do virtuálního světa a zaměnit si ho za ten svůj skutečný, ale ten opravdový prožitek, opravdový zážitek, ať už z kultury nebo z návštěvy přírody, tak ten se ničím skutečně nahradit nedá. Já mám příklad, který bohužel pro posluchače, kteří nehrají na klavír, tak jim to nepomůže, ale možná by se to dalo říct stejně i o trenažerech, že dneska jsou rozšířené ty elektrické klavíry, které jsou praktické, protože jsou přenosné a jsou vlastně poměrně levné, ale já, když na takový nástroj musím cvičit, tak je mně po hodině, po hodině a půl skoro fyzicky špatně z toho, že to je vlastně nepřirozené, že zatímco u toho normálního nástroje cítíte ten dopad toho kladívka na strunu, tak u toho elektrického ne. Nevím, co by řekli piloti o leteckých simulátorech nebo automobiloví závodníci o trenažerech, ale myslím si, že to bude podobné, že zkrátka, i když je ta virtuální realita sebedokonalejší, tak nemůže to nasimulovat vlastně úplně. Nasimuluje iluzi, to je i úkol, a může pomáhat, nechci teď, aby to vyznělo úplně negativně, protože právě tím, že se pilot může trénovat na simulátoru, tak to ušetří spoustu peněz. On bude mít daleko víc hodin nalétaných, než by se dostal do vzduchu, stejně tak jako ten elektrický nástroj pomůže někomu, kdo by si to nemohl dovolit, aby vůbec začal hrát, ale nenahradí to ten klasický požitek nebo ten klasický stroj, klasický nástroj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Árie ze slavných italských oper v podání známých sólistů dirigoval včera v Pise YuMi. Před orchestr předstoupil v Evropě vůbec poprvé. A je to švýcarský humanoidní robot. Podle pořadatelů prý zatím nejvěrnější napodobitel lidského dirigenta, šlo o galavečer na závěr mezinárodního festivalu robotiky. Jak se vám toto zamlouvá, pane Marečku? Ten japonský průkopník toho Švýcara bezmála před 10 lety používal téměř výhradně jen pravou ruku, zatímco robot YuMi umí dirigovat obouruč.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Přiznám se, že jsem robota neviděl, jak diriguje, ale je to samozřejmě taková spíš zábavná věc, nikdo si nemůže myslet, že by to mohlo vážně fungovat, protože na jedné straně už roky existuje takzvané hraní na klik, což znají hudebníci z orchestru, které nahrávají třeba filmovou hudbu, kdy musí mít sluchátka na uších a tam jim tiká metronom, který udává tempo a oni přesně podle toho musí hrát právě proto, aby se trefovali do obrazu, aby ta hudba byla synchronní, a ten robot vlastně nic jiného nemůže. To znamená, on možná na tom demonstruje jeho výrobce, že ten robot má skutečně ladné pohyby a že dokáže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prý ano.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
... tím pohybem dirigovat orchestr, ale on nemá tu základní vlastnost, že nedokáže reagovat na ten orchestr, protože podstatě práce dirigenta spočívá právě v takové té trojroli, že on a jedné straně musí myslet dopředu, předjímat, co se stane za vteřinu, za dvě vteřiny, na druhé straně musí kontrolovat to, co se děje v tu danou dobu a ta třetí věc je, že na to musí nějak reagovat, právě tím, že třeba, když jedna skupina nástrojů je o trošku dřív, než je ta druhá, tak je musí zkoordinovat, synchronizovat, musí vnímat dynamiku, to, že některý nástroj je třeba silnější, než by měl být, tak zase gestem naznačí a podstatě dirigentské práce nebo ti největší dirigenti umí hlavně dokonale pracovat s časem, což, přestože nepodceňuji umělou inteligenci a určitě časem někdo vyvine robota, který bude schopný reagovat tady na ty technické věci, tak práce s časem souvisí jednak s momentálním rozpoložením, jednak s akustikou sálu, jednak s tím, jak ten člověk chce nebo jak ten dirigent vlastně chce tu skladbu interpretovat, jaký chce vytvořit dojem a tohle žádná umělá inteligence nahradit nemůže. Ona je určitě dobrá, když přispívá třeba k naší bezpečnosti, jak jsem to říkal před chvilkou u těch různých trenažérů a simulátorů, ale do umění nepatří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem si dovedete třeba představit uplatnění té nejmodernější techniky právě v oblasti hudby?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak ona už se trošku uplatňuje, mezi hudebníky teď je takový spor nebo jsou rozděleni na ty, kteří už hrají z tabletu a na ty, kteří ještě nehrají z tabletu. Je to podle mě velice praktická věc, zvlášť pro hudebníky, kteří hodně cestují a mají široký repertoár, takže by buď museli vozit štosy not, anebo mají ten jeden tablet, no, a nohou si otáčí a funguje to docela dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
David Mareček, generální ředitel České filharmonie, byl hostem dnešního vydání. Já vám za to děkuji. Mějte se pěkně.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Ekonomická témata budou dominovat zítřejšímu rozhovoru s Ilonou Švihlíkovou. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.