David Mareček: Máme se dobře. Ale špatně to snášíme
Průzkum agentury Median ukázal, že ani rekordně nízká nezaměstnanost a rostoucí platy nás nečiní šťastnějšími a spokojenějšími. Proč?
„Za minulého režimu se na otázku ‚Jak se máte?‘ odpovídalo: ‚Mám se špatně, ale dobře to snáším‘. Dnes bych to parafrázoval na: ‚Mám se dobře, ale špatně to snáším,‘“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. Jeden z důvodů je podle něj zpravodajství.
Zdravá skepse?
„Je to takový optický klam. Zprávy jsou hlavně negativní, protože jsou zajímavější. A u těch dobrých máme takovou zdravou skepsi. Ten pocit, že nám někdo něco cpe. Ale je to také o vnitřním nastavení. Když předpokládáme, že všechno je špatně, jsme i vnímavější k tomu negativnímu.“
Podle průzkumu se lidé například bojí zhoršení demokracie, bezpečnosti, míry korupce a vymahatelnosti práva. „Jsem založením optimista. U všech těchto hrozeb se snažím hledat cestu, jak zabránit jejich naplnění. Klíčové slovo je tady aktivita, protože zavíráním očí se nic nezlepší.“
Pozdvihnutí nálady společnosti
Tím se snaží řídit i v České filharmonii. „Nečekáme, až se některá hrozba naplní – v našem případě třeba úbytek posluchačů nebo koncertních příležitostí. Snažíme se trendy předvídat, ale je to těžké. Dějiny ne vždy směřují jasným směrem.“ Jakou roli vůbec hraje kultura při pozdvihnutí nálady společnosti?
„Neměla by jít cestou nejmenšího odporu – tedy nabídnout publiku přesně to, co si žádá. Má vyvolávat otázky a probouzet aktivitu. A zároveň lidi neodrazovat. Kultura příliš artová a zahleděná sama do sebe nikam nevede. Cílem přece nemá být ukázat příjemci, že tomu nerozumí. Ale podat mu ruku a otevřít dveře.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.