Ilona Švihlíková: Intervencemi jsme úplně zbytečně ztratili tři roky

Po uvolnění intervencí švýcarské centrální banky v roce 2015 frank skokově posílil. Za jeden den až o 40 %. „To se tady naštěstí nestalo. Zatím jsou výkyvy koruny malé. Vypadá to, že se investoři zbaví korunových aktiv postupně. Náš trh není tak velký jako ten švýcarský. Není, kdo by korunu kupoval,“ říká Ilona Švihlíková.

Ekonomové se pořád nemohou dohodnout, jestli měly intervence vůbec nějaký smysl. „Rozumím důvodům, proč to udělali. To ale neznamená, že s nimi souhlasím. Já bych do toho nešla.“ Kurz koruny má prý mnohem větší dopady na makroekonomiku a náš směr pro dohánění vyspělejších zemí.

Propásli jsme 3 roky

„Teď jsme úplně zbytečně ztratili tři roky, kdy koruna měla posilovat!“ Do jaké míry ale centrální banka intervencemi doopravdy přispěla k inflačnímu 2% cíli, jak sama tvrdí? „Ať koukám, jak koukám, tak to nikde nevidím. Mnohem větší vliv měly ceny ropy a mzdová dynamika,“ říká ekonomka.

Až se koruna ustálí a vrátí se na kurz 27 CZK/EUR, rázem tím smažeme velkou část konvergence (tj. přibližování k vyspělým zemím). „Pořád jsme jen levnou montovnou, což je fundamentálně špatně. Pokud se jim tedy nechceme ještě víc vzdalovat.“

Kdy budeme mít euro?

V souvislosti s uvolněním kurzu koruny se taky znovu začalo mluvit o vstupu ČR do eurozóny. Snad už v roce 2019. Podle Švihlíkové těch termínu tady padlo už tolik, že těžko nějakému víc věřit.

O letošní dovolené bychom si v zahraničí mohli připadat jako menší žebráci. Konec intervencí asi sníží i náklady domácností na plyn, ropu, elektřinu, elektroniku. Ilona Švihlíková

„Pokud korunu porovnám s naší kupní silou, měla by být kolem 19 CZK/EUR. Teď ji máme na 26,70. Když si tím ale vydělíme naše úspory, mzdy a důchody, tak bychom do eurozóny vstupovali jako hodně chudí příbuzní. Já bych náš vstup oddalovala co nejdéle. Třeba se do té doby sama rozpadne a nebude co řešit.“