Iva Holmerová: Praktičtí lékaři bývají často podceňováni. Ti mladší to navíc schytávají i od starších kolegů
V ČR klesá zájem o studium medicíny. Mezi mediky se podle gerontoložky šíří atmosféra nejistoty.
„Praktičtí lékaři bývají často podceňování. Je potřeba jejich prestiž posílit,“ myslí si gerontoložka Iva Holmerová. „I zájem o studium medicíny byl v minulosti větší,“ upozorňuje. Podle gerontoložky za to může právě fakt, že se mladí lékaři u nás necítí váženi.
„Může to vypadat jako drobnost, ale v lidských vztazích je to důležité. A jestliže mladí lékaři mají pocit, že jsou na oddělení na obtíž, že tam nepatří nebo že se na ně jen valí práce a nikdo si jich nevšímá a neváží, tak to je nevýznamnější problém.“
Mladí to schytávají
Problém je i v rámci akademické obce. „I starší akademici, kteří to nepotřebují, mají prapodivný pocit si stále něco dokazovat. Verbálně. Jejich sdělení jsou nenapadnutelná, zdvořilá, ale jsou v tom zvláštní devalvující prvky. Mladý začínající medik to zkrátka schytá od starších kolegů a necítí se dobře.“
To ale není jediný důvod, proč ubývá studentů medicíny. „Jde to i na vrub složitosti zdravotnického systému. Ono studentů je relativně dost, ale často jsou to studenti zahraniční, kteří potom odcházejí. Ale myslím, že se dělají i opatření, aby se počty našich studentů zvedaly.“
Nízké úvazky, hodně práce
Pro to, aby tu pak i zůstávali, je podle Holmerové nejdůležitější prostředí. „Třeba systém dalšího vzdělávání u nás prodělal několik kotrmelců, takže je tam prostředí nejistoty. Lékaři mají pocit, že jsou přetěžováni, že se o ně vlastně nikdo nezajímá.“
„A v době, kdy by měli získat nejvíc zkušeností, jsou ponecháni svému vlastnímu osudu. To se týká i úvazku, který často mívají relativně nízký, zatímco se po nich požaduje mnohem víc práce,“ upozorňuje Iva Holmerová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.