Jiří Drahoš: V roce 2050 bude potřeba 50 až 70 % potravin navíc. A není možné toho dosáhnout jinak než využitím geneticky modifikovaných potravin

„Geneticky modifikované potraviny jsou jedinou možností, jak zabránit hladovění lidstva. Toho nejde dosáhnout využitím standardních metod,“ je si jistý profesor Jiří Drahoš.

„Pěstují se už asi na 150 milionech hektarů. Konzumují se už velmi dlouho. Není znám jediný případ, že by tyto potraviny měly negativní vliv na zdraví,“ připomíná předseda Akademie věd ČR jasnou statistiku.

GMO proti slepotě

Podle něj mohou obecně geneticky modifikované organismy (GMO) naopak lidem spíše prospět. Například tím, že se genetickou modifikací vpraví do potravin vitaminy. Například provitamin A, který je důležitý pro zrak. Kvůli jeho nedostatku oslepne ročně v rozvojových zemích asi půl milionu lidí.

„V těchto zemích se jí hlavně rýže. Existuje tzv. zlatá rýže, která obsahuje provitamin A. Ještě nebyla povolena k užívání, ale všechny průzkumy dokazují, že je neškodná. Vezměte si, že by pomohla půl milionu lidí uchovat zrak.“

Nesporný přínos

Navíc jsou GMO odolnější vůči škůdcům. Což znamená menší využití fungicidů, menší využití hnojiv, menší využití různých ochranných postřiků, které škodí přírodě…

Čtěte také

„Přínos je naprosto nesporný. Evropa v tomto směru zaostává. Daleko více vepředu jsou Spojené státy nebo Asie. A není to tím, že by byly méně opatrné. Nepodlehly panice, že geneticky modifikovaná rostlina je něco umělého.“

(Ne)obyčejné šlechtění

Skeptický pohled společnosti je podle něj třeba klást za vinu tomu, že se kolem GMO vede spousta „nekvalifikovaného povyku“. Kritika je dána neznalostí základních genetických pochodů jako třeba šlechtění.

„Přenos genů mezi organismy funguje po celou dobu existence těch organismů. I my jsme produkt se spoustou cizorodých pozůstatků v genech,“ připomíná. Nad zákazem GMO v Rusku si jen povzdechne: „V Rusku je zakázáno leccos.“

„Potraviny pro planetu, energie pro život“ je i tématem letošní výstavy Expo. Na snímku český pavilon|foto: Jaroslav Skalický

100 % příroda

Dokáže ale skutečně věda napodobit pochody v přírodě? Stále častěji se vracíme k přírodním látkám a i vědci se přece snaží zjistit, která látka v rostlině je ta, co v přírodním léčitelství funguje například proti krvácení.

„Zjišťují konkrétní buňku nebo genom a ty pak syntetizují. U standardních léků například ale tahle cesta není vždy možná. Tam je třeba vytvořit nějakou molekulu. Otestovat ji preklinicky a klinicky. A tam je to skóre úspěšnosti 1 : 10 000. Ale příroda je inspirací.“

Jaký očekává úspěch nového léku Čechů proti viru HIV? Jak je spokojený s českou expozicí na Expu 2015 s tématem „Potraviny pro planetu, enegie pro život“? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.