Lidské kultury ve světě mizí rychleji než příroda. Fotím to, co za 20 let už nikdo neuvidí, říká Václav Šilha
Host: Václav Šilha. Tanzanie. Moderuje Světlana Lavičková.
Fotograf Václav Šilha se v minulosti specializoval hlavně na focení zvířat. Ale pomalu od nich přechází k focení lidí. „Na mnoha místech světa jsem viděl zkázu přírody. Ale pak jsem si všiml, že možná ještě rychleji ztrácíme lidskou kulturu. Požádám je třeba, abych je mohl vyfotit v jejich tradičním obleku, protože za 20 let už je v něm nikdo neuvidí,“ vysvětluje.
Všechny národy, které poznal, přitom zpočátku mají společné to, že si svou kulturu nechtějí nechat vzít. Ale pak přijdeme my se vším tím vybavením a oni najednou vidí, že život může být jednodušší.
„Když tady někomu ukážu fotku smějícího se indiánského bojovníka, tak slyším, že takhle vypadá štěstí. Ale to vůbec není pravda, my jsme ti šťastní lidé. Když je bolí zub, tak jdou a vytlučou si ho kamenem. To je přece strašné,“ připomíná fotograf.
Naše cesta od ničeho k tomu, co máme dnes, trvala velmi dlouho. Ale oni to mají během 20 let. A to nejde ustát.Václav Šilha
Masajové pro turisty
Se zánikem tradičních kultur se setkává i ve své oblíbené Tanzanii u kmene Masajů. Bývali to kočující pastevci, dnes ale kvůli všem těm přírodním parkům nemají ani kam kočovat. A jejich hlavním příjmem je turistický ruch.
V „návštěvních hodinách“ se celá vesnice převlékne do barevných dek, začnou tancovat a zpívat. Ale sotva turisté odjedou, zase si obléknou tričko a život jde dál. Mnoho vesnic už tak funguje spíš jako skanzen.
„My bychom ty domorodce nejraději viděli tak, jak je máme vysněné. Ale ono to nejde. Nemůžeme jim říci, aby nenakupovali v supermarketu, nenosili západní oblečení a chovali se tak, jak si je představujeme. Musíme doufat, že si část své kultury zachovají,“ uzavírá Šilha.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
