Jaroslava Obermaierová: Tradicím říkám zlozvyky

„No naštěstí se to denně nenatáčí, vždy děláme v jednom dni třeba deset dílů,“ prozrazuje. „Je to proto ve znamení neustálého převlékání, abychom ve třech dílech po sobě neměli stejné oblečení, to by bylo divné.“

A kam se bude děj dál ubírat? „To sama nevím, ze scénáře znám jen rámcový vývoj mé postavy. Nikdo ze mě děj dalších dílů nedostane!“

Čtěte také

Tradice na venkově
Když si chce odpočinout, jezdí na svou oblíbenou chatu. Ne však na Velikonoce. „Ne že bych dlouho spala, ale mám ráda klidná rána. A když se do toho sychravého rána ozvou písklavý dětský hlasy a mlátí do vrat, tak chci někam utéct,“ vysvětluje. „Ale když to jsou malé děti, tak to člověk nějak vydrží a koledu jim dá,“ dodává s úsměvem.

Některé tradiční pokrmy však uznává, stejně jako českou kuchyni obecně. „O Velikonocích například dělávám kopřivovou nádivku, to musí být. Ale třeba beránka nezvládnu, toho raději koupím,“ přiznává.

Houbové hody
Velkou vášní jsou pro Jaroslavu Obermaierovou houby. „Ráda si přes zimu listuju v atlasech hub, ale než začne houbařská sezona, tak to zase zapomenu,“ říká.

„Prvním jídlem je vždy smaženice a pokračuji různými variacemi, například houby se sýrem, do omáčky, v nádivce, atp.,“ představuje svá oblíbená jídla.

Ani tak velký milovník hub je však nemůže jíst pořád. „Houby se docela rychle přejí, takže část úlovku musím sušit, mrazit, konzervovat…,“ popisuje. „Ale hlavně mě baví houby sbírat a povídat si o nich, to je moje,” uzavírá.

Jak se jí hrálo s herci, jako byl Menšík nebo Sovák? Co přeje posluchačům k Velikonocům? Více si poslechněte ze záznamu v iRadiu.