Dneska už lidi necestujou. Já chci zažít opravdickou cestu, říká fotograf Václav Šilha o své expedici na konec světa

21. srpen 2014

Největší audioportál na českém internetu

Václav Šilha je asi jediný fotograf, který nečeká na svou nejlepší fotku | Foto: Václav Šilha

Host: fotograf Václav Šilha. Když si z výpravy přivezu dvě dobré fotky, je to úspěch. Kolik měsíců v roce stráví na cestách? Jak fotil sněžného leoparda? Moderuje Martina Kociánová.

Těší, se, že tu nejlepší fotku nikdy neudělá. Je to pro něj totiž motor na další výpravy. Ta, která ho teď čeká, bude na konec světa.

Cestovat po světě byl jeho velký klukovský sen, který si splnil mírou vrchovatou. Fotograf Václav Šilha navštívil všech šest kontinentů včetně Antarktidy a teď už si cíle svých cest pečlivě vybírá.

Ta příští ho zavede na Sandwichovy ostrovy v Atlantiku. „Moc se tam chci podívat. Nedávno jsem si uvědomil, že když ne teď, tak už možná nikdy.“

Ultima Thule

Co je na nich pro fotografa tak zajímavého? „Jsou to sopečné ostrovy obydlené tučňáky. Dál už není nic. Doufám, že na ten konec světa dojedeme, vylezeme na kopec a zařveme: Jsme tady. Rád bych tam taky nafotil atmosféru, která je tam prý jedinečná.“

Ve středověké geografii se výrazu Ultima Thule používalo pro označení místa, které leží na samém okraji známého světa. Je to i název expedice.

„To je přesně to, co bych chtěl zažít. Lidstvo už necestuje. Jen se přesouvá z bodu A do bodu B. Pohodlně a nudně. Ale já bych chtěl zažít opravdickou cestu, na které je třeba něco překonat,“ říká Václav Šilha.

Fotografie je o náhodě

Profesionál se z něj stal v jeho 40 letech takřka nepozorovaně. „Došlo mi to, když mě většina lidí začala brát jako fotografa. Je to taky v tom, že většina vašich příjmů pochází z této činnosti.“

Co se do rozhovoru ve studiu nevešlo? Klikněte na video!

Cit pro fotku je profesionálním fotografům daný od přírody. K tomu podle Václava Šilhy patří taky pořádná dávka sebereflexe. „To je to nejtěžší. Když se probírám hromadou fotek, tak si musím říkat: tuhle ne a tuhle ano. Když si z výpravy přivezu dvě tři fotky, za kterými si stojím, je to úspěch.“

A když je nepřiveze a všechny hodí pod stůl, je to taky život. „To se třeba začnu vymlouvat na počasí. Všechno je to založené na náhodě. Musí být počasí, zvíře musí přijít. Je toho víc.“

Čtěte také

Jako profesionál je živý z fotek, takže fotí, nejen přírodu, ale i kalendáře, reklamu a svatby. „Kdybych mohl fotit jen leopardy, bylo by to skvělý.“

Je to nejistá existence. Ale Václav Šilha je šťastný, že má koníčka jako práci. „Mám fotku rád. Je to záznam doby. Rád bych psal, ale neumím to. Tak fotím.“

Afrika, láska na celý život

Afrika je Šilhova velká láska

Každá fotografie je prý o světle. Proto Václav Šilha tak rád jezdí do Afriky, kde si připadá jako v jiném světě. „Je to moje srdcovka. Ale je tam pořád moc problémů, od velké návštěvnosti až po lokální války.“

Jak bychom měli Africe s jejími problémy pomáhat? „Pomáháme, ale z mého pohledu divně. To, že se jim snažíme vnucovat náš řád nebo posíláme oblečení, je špatně. Mělo by to být hlavně o vzdělání.“

Kolik měsíců v roce stráví na cestách? Jaké bylo focení sněžného levharta? Jakou výstavu chystá? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: eh , Martina Kociánová

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.