Jak se stát spisovatelem? Radí Dana Emingerová, která po Arnoštu Lustigovi vede kurzy tvůrčího psaní

9. listopad 2017

Host do domu

Největší audioportál na českém internetu

„Od dětství mě bavilo psát knihy. První jsem napsala ve 3. třídě a paní učitelka říkala, že být spolužákem, o kterém jsem psala, tak by si na mě počkala před školou a dala mi přes hubu,“ vzpomíná Dana Emingerová | Foto: Elena Horálková, Český rozhlas

35:04

Získala si profesionální jméno svými reportážemi, cestopisy a portrétními rozhovory se známými osobnostmi. Pravidelně taky organizuje kurzy tvůrčího psaní Arnošta Lustiga a tvrdí, že slušně psát se může naučit prakticky každý.

Psaní je prý řemeslo. „Je to hodně o tréninku a o čtení. Ráda to přirovnávám k řízení auta. Někdo se dopraví kultivovaně z bodu A do bodu B a z někoho jiného je závodník. Takže je to i o talentu,“ vysvětluje spisovatelka a novinářka Dana Emingerová. Jí samotné prý neuvěřitelně pomohl kurz Arnošta Lustiga.

„Je to člověk, který mě v životě hodně ovlivnil. Byl pro mě vynikajícím mentorem, protože tam byla zpětná vazba.“ Vzájemná. „Když jsem četla jeho knihu, ptal se mě, co mi uvízlo v paměti a kde jsem se nudila,“ říká autorka knížky Živel Lustig aneb Jak se píše kniha.

Arnošt Lustig byl pro Danu Emingerovou vynikajícím rádcem a člověkem, který ji prý velice ovlivnil|foto:Český rozhlas

Lustigova škola

V Lustigově práci pokračuje a zpětná vazba nechybí ani na jejích kurzech. „Když tam sedí 12 lidí a polovině se to líbí a polovině ne, tak je to v pořádku. Žádný autor se nemůže líbit všem. Tohle si lidi málokdy uvědomují: pro jakou cílovou skupinu tvoří.“

Vlastní zážitky musí být při psaní inspirací. „Už Aristoteles říkal, že literární pravda musí být pravdivější než pravda. Musíte z toho vytáhnout jen to zajímavé a doplnit to příběhem. Musíte psát uvěřitelně a tak, aby to čtenáře bavilo.“ Dalším pravidlem je upřímnost a ne snaha zalíbit se nebo ukázat.

Jak vůbec nepsat. A jak psát auditní zprávu

„Dobrým příkladem je kniha Ireny Obermannové o Havlovi. Mám pocit, že i když napsala, jak to bylo, psala to, aby se předvedla. Je to z toho trochu cítit a myslím, že je to za hranou pravdivosti. Nesmíte mít postranní úmysl.“ Umět psát se ale nehodí jen spisovatelům. Je fajn, když dokážete dobře napsat třeba auditní zprávu.

I tohle bylo jednou jejím úkolem. „Pan ředitel mi řekl, abych si nastudovala, jak se píší. Řekla jsem mu: Ne, uděláme to obráceně. Já vás naučím psát a vy si to pak pište, jak chcete. A podařilo se mi ty lidi odemknout a psali pak krásné věci. Fungovalo to i jako teambuilding.“