Když dostanu kytku, tak o jejích hormonech nepřemýšlím, říká biochemička Eva Zažímalová

„Není to tak, že bych u krásné kytice, kterou dostanu, přemýšlela o jejich buňkách a hormonech,“ směje se Eva Zažímalová. Zároveň ale přiznává: „Když jdu se svými dospělými dětmi po lese, a vidím, jak kořen vyvráceného smrku obrůstá kámen, tak si říkám: to je hormon auxin.“

Pojízdné laboratoře místo sedláků

Dřív sedlák skousl zrnko a věděl, že má za dva dny sklízet. Dnes jezdí na pole laboratoř. Nemáme v době rozvinuté vědy menší kontakt s přírodou? „To je případ, kdy není věda dobře použitá. Ve vědě by mělo jít o rovnováhu a správné použití.“ Sama to teď jako předsedkyně Akademie věd může měnit.

Funkci prý zvažovala dlouho: „Úplně s vědou skončit nechci. Pořád zůstanu v kontaktu se svým týmem a ústavem. Nejhorší je, když člověk v manažerské pozici za sebou zavře dveře od své původní kariéry.“

Vědeckým úspěchem Evy Zažímalové bylo zkoumání huseníčka rolního|foto:Český rozhlas

Vědu zatěžují granty

Je zajímavé, že obor biochemie vystudovali už tři předsedové Akademie věd. „U nás má chemie obecně dlouhou tradici. Biochemie je pak mladý obor, který má přímé návaznosti na medicínu. Jsou tam lidé, kteří mají o obor výrazný zájem.“ Sama chce k vědě přivést více mladých.

„U nás pořádáme Týden vědy a techniky, kam chodí hodně mladých lidí. Ale společnost na dlouhodobou a trpělivou práci nastavena není.“ Financování vědy by se podle ní mělo změnit. „Je nevhodný poměr, co instituce dostávají od státu přímo a o co musí soutěžit ve formě grantů. Granty tvoří až 70 % rozpočtů ústavů. Administrativa je tak neúměrně zatěžuje.“