Jak na trávníku vypěstovat louku?
Proměnit stávající trávník na květinovou louku lze buď odstraněním drnů a vysetím lučního osiva, nebo můžeme zvolit pomalejší a méně pracný postup.
Stačí trávník kosit stále méně, nezalévat jej a nehnojit. Postupně se promění sám, ovšem záplavy květů se dočkáme až za tři až pět let, a to pouze na lehčí, nepříliš výživné půdě.
Sedmikrásky a řeřišnice se uchytí již brzy i na středně vzrostlém trávníku
I ten lze na části zahrady využívat trvale. Kdo se však hodlá těšit pohledem na vysokou kvetoucí louku, měl by luční květiny předpěstovat a do proměňovaného trávníku je přímo vysazovat, protože semena by se v hustém porostu těžko sama uchytila.
Aby byla louka krásná i na jaře, můžeme na ni v srpnu a září vysadit jarní cibuloviny. Nejvhodnější jsou skromné, odolné, nenáročné a přesto velmi krásné druhy – nešlechtěné narcisy, šafrány, botanické vícekvěté tulipánky, modřence, na vlhčí místa i sněženky a sasanky. Můžeme je dále množit dělením trsů, které jednou za dva až tři roky vyjmeme a rozdělíme, až bude i jarní louka plná květů.
Louku je vhodné posekat dvakrát ročně
Sekáme po odkvětu na přelomu června a července, otavu v září či říjnu. Rotační sekačky pro nízké trávníky jsou nevhodné, použitelné jsou jedině bubnové, lištové, nebo strunové sekačky. Ovšem nejlepší je květinovou louku kosit ručně kosou. Ta je nejšetrnější k rostlinám i k mnoha užitečným živočichům, kteří v louce přebývají, navíc nedělá hluk a nespotřebovává benzín ani elektrickou energii. Kosení orosené ranní louky je příjemným zážitkem. Samozřejmě je třeba osvojit si správnou techniku, při níž se člověk příjemně a zdravě protáhne, ale zbytečně se nedře.
Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.