Na seriály nejsem. Vydělat si nepotřebuju a před kamerou už jsem byla, říká Simona Stašová

„Shirley Valentine je moje osudová role,“ říká herečka. Má ji prý strašně ráda, taky ji hraje už přes osm let. Je to magická, vtipná hra, kterou chlap (Willy Russel) napsal pro ženy celého světa.

„Divačky ze mě čerpají energii, mají rády vážné věci vtipně podané. Po velké srandě najednou přijde pasáž, kdy všechny brečíme a pak se zas znovu smějeme.“ Je prý velmi vděčná, že taková role přišla v 52 letech. „Dnes bych už takovou kládu nezačínala. Vystihla jsem ten pravý moment. Shirley je já, já jsem Shirley.“

Nejsem seriálový herec

Stašová asi nikdy nebude seriálovou herečkou. Ne, že by tím žánrem pohrdala. Ale potřebuje vědět, jak její postava skončí. „Vždy jdu od konce své figury na začátek. To proto, abych mohla vytvořit oblouk,“ vysvětluje. Přenechává tak seriálové postavy kolegům. Nikdy ale neříká nikdy.

Taky nefandí tzv. rychlodabingům. „Když jdu dělat třeba Barbru Streisand, musím tak den dopředu dostat do ruky scénář nebo DVD. Abych to už před začátkem měla v sobě. Ale v seriálech dostanete v pátek text a v pondělí se točí. Já bych z nich byla stoprocentně nejhorší. Je to prostě jiná disciplína.“

Divadlo vs. film vs. rozhlas

Jinak to má ale s filmem. „Film mám moc ráda, ale už si dnes vybírám rozinky. Jdu do toho, když vím, že tam budu platná,“ vysvětluje. „Vydělat si nepotřebuju. Před kamerou už jsem byla a můžu to pustit kolegům.“ Před kamerou je prý nejdůležitější prožitek.

„V detailu je na plátně všechno vidět. Herec třeba nemůže mrkat.“ A práce v rozhlase? Kamarádí se s režisérem Karlem Weinchlichem. Už ani nespočítá, v kolika jeho inscenacích hrála. „Mám ho hrozně ráda. Je to opravdový, nefalšovaný vynikající režisér a skvělý člověk.“

Charitu dělám „ze sobectví“

Simona Stašová pomáhá charitativním organizacím. Proč? „Říkám si: Co až nebudu moct být na jevišti a ten cvrkot kolem sebe budu pořád potřebovat?“ svěřuje se. Spolupracuje hned s několika společnostmi. Vybrala si prý ty, za kterými může zajít. „Lidi kolem charity mě prostě baví. Má to smysl.“

„S mámou jsme nějak nikdy nepřestřihly pupeční šňůru,“ říká Simona stašová na adresu Jiřiny Bohdalové|foto: Jan Profous

Její rodiče Jiřina Bohdalová (85) a Břetislav Staš (88) zůstali přáteli i po rozvodu. „Já si je teď oba neskutečně chráním. Uvědomuju si, že jsem strašně šťastnej člověk, který má ještě oba rodiče. Taky jim pořád volám, až je jim to nepříjemný. Taky se ptají, co vlastně chci. A já je chci jen slyšet…“

Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu. Další audiozáznamy Nočního Mikrofóra najdete v Archivu pořadů.