V období první republiky se Hradec Králové dostal i na tzv. žánrové pohlednice. K nejpopulárnějším žánrovým pohlednicím patřily velikonoční, vánoční a novoroční snímky.
Silná měna jako symbol státní vyspělosti a zdroj národní hrdosti. Tuto vizi ministra financí Aloise Rašína měli českoslovenští občané uskutečňovat za cenu velkého odříkání.
Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Obří sud v Mikulově je svého druhu největším vinným sudem v Česku a zároveň ve střední Evropě. Najdete ho ve sklepní místnosti tamního zámku.
Uznávaný autor literatury faktu předkládá ve svém díle barvitou mozaiku zabývající se dějinami každodennosti v životě prostých občanů z konce druhé světové války.
Cheb si připomněl 80 let od osvobození města americkou armádou. Na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad mohli diváci vidět ukázku bitvy i prezentace dobové vojenské techniky.
25. dubna 1945 podnikly americké vzdušné síly nálet na Škodovku a letiště na Borech. V nedaleké Lhotě a Liticích tehdy při pádu bombardéru zahynulo několik Američanů.
Minule jsme věnovali pozornost postupnému formování Hradce jako města, tedy nového typu sídla, které se utvářelo na základě určitých středověkých urbanistických pravidel.
Jaká byla Vlasta Chrástová? Primitiv, nebo geniální podvodnice? V polovině 50. let se jí dlouho dařilo obelhávat lékaře, vojáky, ale také krást a podvádět.
Odkud Jorge Mario Bergoglio pocházel, co ho formovalo a čím byl výjimečný jako papež František, rozebere v pořadu Hovory Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.
Ke konci II. světové války přibývaly pochody smrti. Nevyhnuly se ani ženskému pracovnímu táboru ve Svatavě na Sokolovsku. Poslední pochod odsud vyšel 22. dubna 1945.
Co by se stalo, kdyby raně novověkou Evropu namísto posedlosti americkým zlatem postihla posedlost bramborami?
Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě ve své sbírce textilu pečuje o dva kabáty, které dokumentují podobu svátečního oděvu na Litomyšlsku. Vzácné byly už na konci 19. století.
Mezi nejuznávanější osobnosti české hudební scény patří dirigent Leoš Svárovský. Narodil se v roce 1961 v Jablonci nad Nisou.
Českoslovenští legionáři sehráli důležitou roli ve vývoji událostí první světové války. Za učebnicovými frázemi se ovšem skrývají tisíce konkrétních lidských osudů.
Zimy u nás sice už nejsou to, co bývaly, ale některý rok se poštěstí. Stane-li se tak, přináší to i pozoruhodné náměty na vytváření rekordů.
