Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Při cestě z Bavorova do Prachatic lze u odbočky na Blanici narazit na pietní místo tvořené litinovým křížem a dvěma středověkými kameny s dnes již nečitelnými nápisy.
Nejmenší město na území České republiky podle počtu obyvatel je Přebuz v okrese Sokolov. Podle údajů statistického úřadu mělo k 1. lednu 2025 celkem 70 obyvatel.
Muzeum v Ústí nad Labem nabízí výstavu o německém knězi Antonu Aloisu Weberovi. Pořádá ji Collegium Bohemicum jako doprovodnou akci k dlouhodobé expozici Naši Němci.
O cirkusu a lidech z cirkusu. Poslechněte si archivní záznamy z let 1968 a 1972 se vzpomínkami někdejších cirkusáků, cirkusových hudebníků, krotitelů a rodinných členů.
Jedním z nejvíce využívaných dopravních prostředků v době první republiky, a především v rozrůstajícím Hradci Králové, se stalo cenově dostupné jízdní kolo.
Československo jako nový stát potřebovalo odpovídající důstojnou metropoli. Velká Praha vznikla připojením třiceti sedmi sousedních měst a vesnic k původním osmi čtvrtím.
Československý parlament tedy Národní shromáždění se stejně jako vláda a vedení ÚV KSČ ocitlo v prvních dnech sovětského vpádu do Československa ve schizofrenní situaci.
Ve středu 20. 8. 2025 se uskuteční pietní akt k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů. Začne v 11 hodin v prostorách Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě.
Jak jsme již několikrát upozornili, Hradec patřil zejména ve středověku a v době předbělohorské, tedy před třicetiletou válkou, k největším městům v Čechách.
Do kulturní a společenské paměti českolipského regionu se natrvalo zapsal česko-německý akademický malíř Eduard Steffen.
Jihlava měla koncem druhé světové války dobrou polovinu obyvatel německých. Někteří se s německým občanstvím narodili, jiní ho získali díky rodinným vazbám.
V pěti reportážích představíme prvního československého prezidenta v úhlech, které dosud nebyly veřejnosti příliš známé.
Míšeňské jablko je velmi stará ovocná odrůda. Její původ však nebude asi nikdy zcela objasněn. Němečtí pomologové obvykle uvádějí, že jméno je odvozeno od saské Míšně.
Tento rekord má, stejně jako mnoho jiných, vlastně dvě podoby. Poprvé zavlála naše vlajka na vrcholu nejvyšší hory světa v roce 1984.