KŘEMEN A JEHO RODINA v Hradci Králové

Výstava potrvá až do 13. září 2009.
Křemen a jeho rodinu najdeme téměř všude okolo nás. V hodinkách "digitálkách" je ve své čisté podobě. Že sklo je z křemenného písku, vědí také všichni. Ale v mnoha předmětech je křemen v podobě tak vzdálené, že o jeho přítomnosti v nich neví téměř nikdo. Křemen a jeho příbuzní tvoří páteř stavebnictví. Křemík získaný z křemene je základem elektroniky, bez něho by nebyl počítač, mobil ani současný pohon trolejbusů. Silikáty jsou základem keramiky, z níž každý zná porcelán nebo cihly, ale keramikou jsou třeba i destičky, chránící raketoplán před plazmatem o teplotě několika tisíc stupňů. Skleněná vlákna nás hřejí i chladí, spojují města i státy, ale jsou po nich přenášeny údaje i uvnitř novějších automobilů. Řekne-li se silikony, lidé si nejspíše představí nějakou "vylepšenou" herečku, ale ve skutečnosti se s nimi setkáváme mnohokrát denně, aniž o tom víme. Křemen a jeho příbuzní nás pomáhají bavit, chrání nás, bydlíme v nich, pereme v nich, vaříme v nich, ba co víc, jíme a pijeme je, často aniž bychom o tom věděli. Starověk a středověk přisuzoval křemeni zázračné vlastnosti, rozsah jeho dnešního použití však předstihuje nejsmělejší představy našich předků.
A v přírodě? Žádný jiný nerost na světě nemá v repertoáru tolik převleků rozdílných tvarem i barvou jako křemen. Rozmanitost zejména achátů a jaspisů je snad nekonečná. Jejich krása však bývá skrytá v nevzhledné hroudě a ožívá teprve přispěním lidského umu - kámen je třeba šikovně rozříznout, vybrousit a pečlivě vyleštit. Při pohledu binokulárním mikroskopem v kameni objevíme celé dosud neznámé světy, jejichž makrofotografie výstavu doplňují.