Eliášovy chlebíčky: Otrávil premiér Alois Eliáš kolaborantské novináře?
Legionář bojující v Rusku i ve Francii. Protektorátní ministerský předseda, který udržoval úzkou spolupráci s odbojem. Jediný premiér okupované země, kterého nacisté popravili. Hrdina oceněný Řádem bílého lva. A také dost možná mazaný stratég, který otrávil profašistické novináře. To všechno byl generál Alois Eliáš.
Alois Eliáš se narodil na pražských Vinohradech jako syn krejčovského pomocníka. Vystudoval c. k. Českou vysokou školu technickou v Praze a působil na stavbě železnice v Bosně. Po vypuknutí první světové války narukoval k 28. pěšímu pluku a brzy s ním přešel na stranu Rusů. Po přechodu na francouzskou frontu bojoval jako dělostřelec mimo jiné u Verdunu.
Po návratu do nově vzniklého Československa se účastnil střetů s Poláky na Těšínsku a s Maďary na jižním Slovensku. Organizačně schopný Eliáš pak působil v generálním štábu československé armády. Na odzbrojovací konferenci v Ženevě vystupoval jako expert československé delegace. V době mnichovské krize s generálem Syrovým de facto vedl ministerstvo obrany a později ministerstvo dopravy.
Po vzniku protektorátu navrhli na nového premiéra právě Aloise Eliáše. Generál sice dlouho váhal, neboť si uvědomoval svízelnost své pozice, nakonec ale souhlasil s tím, že vyšachuje skutečné kolaboranty. Od samého počátku ve své funkci Eliáš spolupracoval s domácím odbojem a udržoval kontakt i s exilem a bývalým prezidentem Benešem.
Premiér členem odboje
Stal se členem rady podzemní vojenské organizace Obrana národa a podařilo se mu vybudovat zpravodajskou síť složenou z důstojníků zrušené československé armády. Po pohřbu Jana Opletala, uzavření vysokých škol a popravách prvních studentů podal demisi, kterou ovšem prezident Hácha nepřijal.
Po celou dobu svého působení odolával Eliáš tlaku českých fašistů a kolaborantů po větší spolupráci s Němci. Jedněmi z nejaktivnějších byli v tomto ohledu proněmečtí novináři především kolem kolaborantského plátku České slovo jako Karel Lažnovský nebo Karel Vajtauer. Ti začali veřejně upozorňovat na nacistům nepohodlné lidi, a přímo tak ohrožovali jejich životy.
Tyfus pro kolaboranty
Novináři si dokonce vymohli přijetí u premiéra Eliáše, kterému zřejmě už došla s kolaboranty trpělivost. Při audienci je pohostil chlebíčky napuštěnými nejrůznějšími bacily. Pár dnů po návštěvě vážně onemocněl Karel Lažnovský a velké zdravotní potíže měli i další tři ze sedmi hostů. Lažnovský nakonec v prominentním nacistickém lazaretu v Podolí 10. října břišnímu tyfu podlehl.
Němci z otravy obvinili Eliáše, ale chyběly jim důkazy. „Experti z Berlína tu verzi nepotvrdili. Němci přes všechny jejich násilnosti určité věci respektovali, takže pro ně tato verze padla,“ říká historička Jana Pasáková.
Historici z Vojenského historického ústavu Jaroslav Čvančara a Jan B. Uhlíř byli ale úspěšnější. Nedávno zveřejnili zápisky Eliášova urologa dr. Miloše Kliky, který detailně popisuje, jak do chlebíčků injekční stříkačkou napouštěl bacily tyfu, tuberkulozy a klobásového jedu. Samotné chlebíčky prý koupil sám Eliáš v lahůdkářství u Lipperta.
Okruh kolem Eliáše zřejmě chtěl odstranit i některé další kolaboranty, ovšem lékař s bakteriemi experimentoval, protože nemohli všichni umřít hned po návštěvě premiéra. Dávku proto rozložil do chlebíčků nerovnoměrně, což několika novinářům zřejmě dočasně zachránilo život. Většina z nich ale byla po válce popravena nebo odsouzena k dlouholetým trestům.
Rodinná známá verzi zpochybňuje
Verzi historiků z Vojenského historického ústavu ale zpochybňuje Jana Pasáková, která se s vdovou po generálu Eliášovi Jaroslavou přátelila. „Ona se tomu vždycky smála, brala celou aféru jako pokus Eliáše popravit nikoli jako ministerského předsedu napojeného na odboj, ale jako traviče. To vymyslel Frank a Heydrichovi se tato myšlenka nesmírně líbila,“ říká Pasáková.
„Já jsem získala kontakty na znalce přes jedy a toxické látky doktora Daneše, dala jsem mu všechny materiály a podklady. On napsal osmistránkové vyjádření, kde toto označil za nesmysl. Ať se to týká přepravy chlebíčků, transportu, inkubační doby nebo průběhu nemoci,“ tvrdí Pasáková.
Jediný popravený premiér
Zda stál za otravou kolaborantů přímo Eliáš nebo někdo z jeho spolupracovníků už s jistotou zřejmě nezjistíme. Němci ale měli i tak dostatek důkazů, že premiér Eliáš s odbojem usilovně spolupracuje. Krátce po jmenování Reinharda Heydricha zastupujícím říšským protektorem byl Eliáš v pracovně K. H. Franka zatčen a 1. října 1941 odsouzen k trestu smrti. Vykonání trestu ale nacisté ještě odložili.
Generál Eliáš byl popraven 19. června 1942 krátce po atentátu na Reinharda Heydricha. Stal se jediným ministerským předsedou okupované země, který byl za války nacisty popraven. V roce 2002 udělil prezident Václav Havel generálu Aloisi Eliášovi nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva in memoriam.