V srdci Šumavy tajně vznikaly německé stíhačky Messerschmitt
Řeka Vltava se valí přes kameny, kolem dokola šumí lesy. Ve Františkově vyráběli nacisté během druhé světové války části leteckých stíhaček Messerschmitt. Po utajené podzemní továrně dodnes pátrají místní nadšenci.
Jsou tady ještě zbytky zdí, železa, díry v zemi. Ještě pořád je tu znát prostor bývalé budovy továrny. K odstřelu jejích nadzemních prostor došlo v 50. letech. Byla zde snaha vše zahladit, jako tomu bylo kompletně v celém pohraničí v rámci střežení hranice.
Václav Vostradovský je předsedou Klubu vojenské historie Gabreta, je také starostou obce Kvilda. Výroba ve Františkově začala v prostorách, kde byl průmysl už dlouhá léta. Od 19. století zde stála sklárna, potom papírny. Během druhé světové války byly tyto továrny arizovány, pronajali si je říšští Němci
„Vyráběly se zde části stíhaček. Jednalo se o kabiny pro první sériově vyráběné Messerschmitty 262. Nikde jinde, pokud mám informace, se tyto kabiny nevyráběly,“ říká Václav Vostradovský.
V továrně pracovali zajatci z téměř celé Evropy. „Byli to odborníci, lidé z Francie, Belgie, Holandska i z Ruska. V roce 1942 Německo dostalo první zásahy při bombardování, a tak se snažilo přesunout určitou výrobu do podzemí. Pak se nabízí myšlenka, že tu byla výroba také v podzemí. To by bylo možné na pravém břehu Vltavy. Spousty lidí se už snažily najít vstup do tohoto podzemí, ale zatím bezúspěšně.
Jedním z těchto hledačů je Tomáš Petráň z Českých Budějovic, který začal prozkoumávat oblast Františkova už před deseti lety. „Nemůžete v první zóně národního parku jen tak běhat s lopatou a krumpáčem a říct, tak teď jdu kopat. Proto jsme se pro někoho šarlatánskou metodou snažili pomocí proutků a drátků najít nějakou půdní anomálii,“ vysvětluje Petráň.
„Chodby, které se nám podařilo najít, jsou zčásti zatopené a z 90 % jsou zasypané. Fyzicky tam opravdu v podzemí něco je. Teď je otázka toho, jestli to patřilo k tehdejší budově sklárny, která byla přestavěná na papírnu, anebo jestli nacisti začali upravovat to podzemí pro svoje účely.“
Františkov byl tabu
Odpověď na otázku, zda tady podzemní továrna byla, nebo nebyla, bychom měli najít v místní kronice. Válečná i těsně poválečná kronika prošla rukama bývalé kronikářky Jaroslavy Vávrové z Kvildy. Ani z kronik se toho ale příliš nedozvíme.
„Františkov byl tabu,“ říká kronikářka. Nepomůže ani kronika, která je v trezoru na obecním úřadě Kvildy. „Ona je celá psaná německy, začal ji psát farář Rudi. Poslední zápisy jsou z roku 1937, a potom je téměř sto listů vytrháno. Nevím, čí to byl zájem zlikvidovat záznamy z těch válečných let.“
Václav Vostradovský dodává, že když se při výstavbě muzea snažili na Kvildě oficiálně zjistit informace o Františkově v době války, tak jim bylo sděleno, že tyto jsou doteď přísně utajeny.