Jan Antonín Baťa mezi zrádcem a spravedlivým
Jeden z nejúspěšnějších československých podnikatelů první republiky byl po válce označen za zrádce národa. Byl Jan Antonín Baťa zachránce Židů, nebo jen bezohledný podnikatel?
Jan Antonín Baťa se narodil v březnu 1898 z druhého manželství zakladatele firmy Antonína Bati. Ve společnosti, kterou vedl jeho nevlastní bratr Tomáš, prošel všemi výrobami, vyučil se řadě profesí a absolvoval praxe v zahraničí.
Spolupracoval na vedení podniku, řídil zásobování a zakládání zahraničních poboček. Od bratrovy smrti při leteckém neštěstí až do okupace v roce 1939 pak firmu vedl.
Měl řadu ambiciózních plánů, nejznámějšími byla dálnice z Aše do Mukačeva nebo průplav Dunaj-Odra-Labe. Po okupaci pohraničí nacistickým Německem vydal knížku Budujeme stát pro čtyřicet milionů.
Baťa budoval pobočky firmy po celém světě. Podle některých tvrzení pak do nich záměrně posílal vybrané Židy, kterým tak zachránil život, neboť by je v protektorátu čekala smrt. Představoval tak jakousi verzi českého Schindlera.
Podle tvrzení některých historiků ale Baťa vybíral pouze schopné lidi, kteří se mu hodili do filiálek. Někteří z nich byli Židé, ale jejich židovství nehrálo při výběru žádnou významnou roli. Naopak Židy, kteří pro něj neměli žádný ekonomický efekt, neváhal propouštět, byť musel vědět, co to pro ně v dané chvíli znamená. Titul Spravedlivý mezi národy, který uděluje komise izraelského památníku holocaustu Jad Vašem zachráncům Židů, mu nikdy udělen nebyl.
V červnu 1939 opustil Baťa zemi a odešel do Spojených států a později do Brazílie. Zde se dál věnoval podnikání. Na dálku se snažil své firmy v Evropě řídit a ovlivňovat, jeho vliv ale pomalu klesal.
Baťovské firmy v okupované Evropě vyráběly obuv pro wehrmacht a některé využívaly i nucené práce Židů. Jejich rozhodování ale mohl tehdy Baťa ovlivnit jen obtížně. Nicméně s nimi stále spolupracoval a prostřednictvím dceřiných společností jim dodával ze západu některé klíčové suroviny, což vedlo spojence tomu, že Baťovy závody zařadili na černou listinu podniků podporujících Němce. V Egyptě pak spojenci za vyjednávání s nepřítelem přímo zadrželi pět představitelů tamní baťaovské pobočky vedené Baťovým bratrem Jindřichem.
Baťa ovšem zároveň finančně podporoval Benešovu exilovou válku. Po válce byl Baťa souzen jako kolaborant. Soud byl zřejmě do značné míry motivován tím, že v případě znárodnění by muselo Československo platit Baťovi astronomické odškodné. Baťa byl odsouzen k vězení a propadnutí majetku.
Jan Antonín Baťa se po válce natrvalo usadil v Brazílii, kde zakládal další firmy a města po vzoru Zlína. O řadu podniků se ale soudil se svými příbuznými. Zemřel v Brazílii v roce 1965. Jeho příbuzní usilovali po listopadu 1989 o očištění Baťová jména. V červnu 2007 Městský soud v Praze skutečně zrušil původní poválečný rozsudek.